„Nová rovina ohrožení“ – tak označil německý ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) incident z počátku srpna, kdy byl na letišti Lipsko Halle objeven dron s výbušninou. Zatímco německé orgány jsou i vzhledem k probíhajícímu vyšetřování zdrženlivé, podle amerických expertů míří stopy jednoznačně k Rusku. Informuje o tom britský deník The Guardian.
Poslední velký incident se stal v noci na 5. srpna, kdy se dronu v saském Lipsku podařilo obletět kolem ochrany letiště, které je významným přepravním a logistickým uzlem. Mimo jiné jde o centrum logistického programu NATO „Strategic Airlift International Solution“ (SALIS) pro těžká velkokapacitní nákladní letadla, proudí tudy pomoc napadené Ukrajině a je zde také hlavní překladiště společnosti DHL Express.
Dron poté objevil v blízkosti ukrajinských dopravních letounů Antonov řidič letištního autobusu převážejícího skupinu cestujících. Policie potvrdila, že nesl výbušné zařízení. Místní média doplnila, že šlo až o 800 gramů trhaviny, včetně semtexu, což dodává celému případu i československou stopu. Katastrofě údajně zabránilo selhání rozbušky.
Plán, který selhal
Jak Guardianu sdělil britský expert na výbušniny Trevor Lawrence, letadla mohla být „značně poškozena“. Exploze ve středu rušného přepravního centra by si mohla samozřejmě vybrat i daň na životech a zdraví lidí.
Kvůli nálezu byl provoz letiště pozastaven. Jedno z letadel DHL muselo namísto přistání, ke kterému se právě připravovalo, znovu vzlétnout. Přitom se ve vzduchu srazilo s neznámým objektem. Ten nyní vyšetřovatelé pokládají za další dron, nesoucí patrně záznamovou kameru. Letoun vyvázl jen s drobným defektem.
Podle zjištění médií jeden z ohrožených Antonovů i letadlo, které se střetlo s dronem ve vzduchu, převážely vojenský materiál pro Ukrajinu. Jejich zničení či větší poškození by tak navíc přímo narušily zásobovací tok. Kamera na druhém z dronů pak naznačuje možnost špionáže.
Ministr vnitra Dobrindt se domnívá, že jde o součást „scénáře profesionální hybridní hrozby“, za kterou pravděpodobně stojí dobře vybavení „zahraniční pachatelé“. Jiní němečtí představitelé byli konkrétnější.
Roderich Kiesewetter (CDU) ze zpravodajského výboru německého parlamentu Guardianu řekl, že „pokus o útok dronem na letišti v Lipsku byl cílený hybridní útok – jinými slovy pokus o teroristický čin – zorganizovaný Ruskem“. Zdůraznil, že hybridní útoky ze strany Ruska považuje pro Německo za vážnou hrozbu.
Bulvární deník Bild informoval, že se na místě činu našly stopy DNA shodné se vzorkem z obdobného incidentu z července 2024. Na tomtéž letišti tehdy explodovala zápalná bomba zaslaná DHL. U soudu, který probíhá v Litvě s pěticí podezřelých, se má za to, že jde o dílo ruských tajných služeb.
Rusko mají za viníka také američtí zpravodajští experti, jak uvádí list Wall Street Journal. Jeho zdroje tvrdí, že dron patřil přímo ruské vládě. Podle Guardianu se představitelé domnívají, že pochází od ruských tajných služeb a z rukou vojenských výrobců.
Moskva jakýkoli podíl na incidentu popírá.
Drony a rakve
V Německu od začátku roku výrazně vzrostl počet pozorovaných dronů v bezprostřední blízkosti mezinárodních letišť. Jak citovala Česká televize, podle německé letecké navigační služby DFS to bylo od ledna do června 2026 celkem 166 dronů, zatímco ve stejném období loni 101.
Německo není jedinou evropskou zemí, která v posledních měsících eviduje podezřelé přelety dronů nad letišti, vojenskými zařízeními a dalšími strategickými místy či další drobné, ale nikoli nevýznamné incidenty.
Bezpečnostní komentátor Guardianu Dan Sabbagh připomíná nedávnou analýzu Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS). Ta prokázala, že Kreml prostřednictvím dronů systematicky sledoval leteckou základnu RAF Lakenheath ve východní Anglii, kterou aktuálně využívá americké letectvo. Monitoroval i další klíčové vojenské objekty ve Francii, Belgii a Nizozemsku.
Deník uvádí i další kauzy z posledních let. Například v Litvě hořel obchod IKEA, ve Velké Británii londýnský podnik s vazbami na Ukrajinu. Pod Eiffelovou věží v Paříži se zas objevily rakve s francouzskou trikolórou a nápisem „Francouzští vojáci na Ukrajině“. Mezi podezřelými případy žhářství v Polsku byl i ten, který zničil nákupní centrum ve Varšavě.
A připojme další příklady: narušování leteckého provozu prostřednictvím rušení GPS signálu v oblasti Baltu či Černého moře, poškozování podmořských datových kabelů, zachycení ruského průzkumného dronu v úžině Øresund či pokus o vraždu šéfa německé zbrojovky Rheinmetall Armina Pappergera. A to zdaleka nejsme u konce.
Vyšetřování ukazují shodným směrem – k Moskvě a její metodě, jak na západní země útočí způsobem, který je nebezpečný, destabilizující, ale zároveň decentralizovaný a obtížně prokazatelný. Pachatelé, jak upozornili v Guardianu, jsou navíc mnohdy rekrutovaní přes internet a jejich řídící důstojníci mohou pracovat z pohodlí a bezpečí v Rusku.
Zpravodajské služby se shodují, že ze strany Ruska jde o cílenou kampaň zneklidňování, zastrašování i přímých sabotáží.
Od náhody k úmyslu
Po zděšení, které v evropských zemích loni v září vyvolalo narušení polského vzdušného prostoru zhruba dvacítkou ruských bezpilotních letounů, Polsko aktivovalo článek 4 Severoatlantické smlouvy a konzultovalo situaci se spojenci. Dnes už ale stále častější průniky dronů nevyvolávají zdaleka tolik emocí.
Kupříkladu tento pátek v noci dopadly při nočním ruském útoku na Ukrajinu dva drony na její hranici s Moldavskem. O život připravily dvě ženy. Minulý týden zas pronikl neznámý létající objekt do moldavského vzdušného prostoru v okrese Ștefan Vodă. Podle ukrajinských úřadů šlo o ruskou střelu s plochou dráhou letu Banderol.
Moldavsko a také Rumunsko či Chorvatsko opakovaně hlásí průniky ruských bezpilotních letounů a způsobené škody.
„Dron nesoucí nálož s rozbuškou, i když ta selhala, je ale něco jiného než to, co jsme viděli už dříve,“ řekl Guardianu Charlie Edwards z IISS s tím, že tentokrát útočné zařízení „mělo fungovat, nikoli být nalezeno“. Byl by to od zahájení plnohodnotné invaze do Ukrajiny v únoru 2022 první cílený dronový útok Ruska na území členského státu NATO. A to znamená zásadní posun v ruské taktice.
Válka nové generace
Zahraniční analytici o současné strategii Ruska vůči Evropě hovoří jako o tzv. „válce nové generace“, která kombinuje více nástrojů: provokace, hybridní útoky, dezinformace a zastrašující rétoriku. Nyní přibývá možnost přímého kinetického útoku. Podle zdrojů amerického deníku The New York Times cílí ruský vůdce Vladimir Putin na to, aby se do konce roku 2026 „NATO a Evropská unie (EU) rozpadly zevnitř“.
Nepřátelstvím vůči Evropě, jejím strukturám a lídrům se ruští představitelé nijak netají. Připomeňme jen silné výroky místopředsedy Rady bezpečnosti a někdejšího prezidenta Ruska Dmitrije Medvěděva. Ten po letošním květnovém incidentu v Rumunsku, kdy ruský dron dopadl ve městě Galați na obytný dům, označil státy EU za přímé účastníky války proti Rusku. Pohrozil, že podobné útoky na evropské půdě budou přibývat.
Na konci loňského roku vypracoval britský bezpečnostní think-tank Bloomsbury Intelligence and Security Institute (BISI) prognózu, která očekává, že Rusko bude „pokračovat v drobných provokacích pod rouškou věrohodného popírání, zpochybňovat jednotu NATO a tlačit na spojence, aby jasně vymezili, co pro ně představuje oprávněné důvody pro uplatnění článku 5“.
Článek 5 stanovuje, že ozbrojený útok proti členské zemi NATO zavazuje ostatní členy přispěchat jí na pomoc k obnovení a udržení bezpečnosti. Kromě logistické, materiální, kybernetické či zpravodajské podpory to může znamenat i nasazení ozbrojených sil.
Vadná roznětka
Institut BISI očekává, že NATO zpřísnění protiruské sankce a posílí a rozvoj společné protidronové obrany. To už se po události na lipském letišti děje v Německu. V červenci předložila do meziresortního připomínkového řízení návrh lepšího protidronového zabezpečení kritické infrastruktury i česká ministerstva vnitra a dopravy.
„Z politického hlediska tyto incidenty vyvolávají další obavy ohledně ruské velké strategie, možné eskalace a přelévání války na Ukrajině. K tomu dochází zejména poté, co mírová jednání vedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem zjevně nedokázala vytvořit cestu k ukončení nepřátelských akcí,“ konstatuje zpráva BISI.
Jak v CNN shrnula současná šéfka britské rozvědky MI6 Blaise Metreweli, ocitáme se v těchto měsících „v prostoru mezi mírem a válkou“ a „první linie je všude“.
Nezdařený útok na letišti v Lipsku to připomněl zvláště důrazně – i s tím, že napříště se nelze spoléhat na vadnou roznětku.
