Od poloviny července platí ve státech Evropské unie – a tedy i v Česku a na Slovensku – nový závazek pro velké podniky s více než 250 zaměstnanci a s ročním obratem nad 50 milionů eur, které obchodují s textilními výrobky.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí se totiž 4 až 9 % zcela nového neprodaného textilního zboží každoročně v Evropě zničí ještě před použitím, což vytváří až 600 tisíc tun odpadu.
Tzv. Nařízení o ekodesignu pro udržitelné výrobky (ESPR) má omezit plýtvání samotnými výrobky, ale i surovinami, energií a vodou, které byly při jejich výrobě využity.
Oblečení, oděvní doplňky nebo obuv, které se neprodají, podniky musejí napříště aktivně udržet v oběhu. Místo na skládku nebo do spalovny budou zboží nabízet k prodeji se slevou, na jiných trzích, mohou je darovat charitativní organizaci či sociálnímu podniku.
Významnou část likvidovaného textilu představují vratky z internetových obchodů. Prodejcům se takto podle serveru Odpady-online.cz vrací zhruba pětina zboží.
Část už pak nejde zpět do prodeje, například kvůli poškození. Nová pravidla proto nabádají využít i možnost výrobek opravit, případně ho připravit k recyklaci.
Zničit jen neopravitelné
V některých případech bude likvidace i tak nevyhnutelná – jak připouští nařízení – například tam, kde půjde o padělky, a tedy o porušení autorských práv.
Anebo bude výrobek nebezpečný či zdravotně závadný, případně natolik poškozený, že bude nemožné anebo nesmyslné jej zkoušet opravit.
Počet a hmotnost vyřazených výrobků, důvody, proč se jich zbavují, i to, jaký způsob likvidace zvolily, mají pak firmy napříště uvádět na svých webových stránkách či ve výročních zprávách. Od března 2027 bude pak k dispozici jednotný evropský formulář.
Od července 2030 se tyto závazky začnou vztahovat také na střední podniky s 50 a více zaměstnanci. Ty malé by od nich měly být trvale osvobozeny. Pravidla pro textilní výrobky mají v rámci ESPR postupně následovat další regulace pro ostatní oblasti výroby.
Příklady z praxe
Některé firmy už nicméně pravidla, která jim ukládá nařízení ESPR, předjímají. Například populární online obchod s módou About You se k myšlence udržitelnosti a ekologické ohleduplnosti otevřeně hlásí na svém webu.
Nabízené zboží již teď doprovází „pasem“ s informacemi o případných ekocertifikacích, podílu recyklovaných materiálů nebo možnostech recyklace.
Také informace, jak firma přispívá k ochraně životního prostředí, přináší její web už nyní. Informuje například o snižování emisí při přepravě objednávek. V neposlední řadě společnost nabízí vedle výprodejů zlevněného zboží i sortiment recyklovaného oblečení.
Nařízení ESPR podle vlastního tvrzení předjímal také český řetězec a e-shop se sportovním oblečením, vybavením a obuví Sportisimo.
„S letošním červencem se pro nás prakticky nic nemění, protože jsme obdobný přístup uplatňovali ještě před nabytím účinnosti příslušných ustanovení,“ vysvětluje pro Téma.21 generální ředitel společnosti František Gregor.
Recyklace pro průmysl
Sportissimo se podle něj snaží podnikat odpovědně a udržitelně a k tomu patří i hospodárné nakládání s neprodaným zbožím.
„Naší firemní politikou je nelikvidovat ho. Zboží, které se neprodá v naší síti prodejen, je následně distribuováno do naší outletové prodejny v Ostravě, kde je dále nabízeno zákazníkům za zvýhodněné ceny. V některých případech je rovněž darováno,“ popisuje Gregor.
Poškozené vratky z reklamací se firma dle generálního ředitele snaží opravit vždy, kdy je to možné a kdy náklady na opravu výrazně nepřevyšují hodnotu nového produktu. Kde není jiná cesta, zboží k likvidaci putuje.
„To platí i pro výrobky, které nelze znovu uvést do oběhu z hygienických důvodů. Například zboží zasažené mimořádnou událostí, jako je povodeň,“ připojuje Gregor oblast, která se v posledních letech stává v našich zeměpisných šířkách značně aktuální.
Pro tyto případy pak má Sportisimo navázanou spolupráci i s firmou, která likvidovaný textil recykluje pro průmyslovou výrobu.
Naoko, nebo doopravdy?
Takovéto konkrétní kroky mohou negativní dopady módního průmyslu zmírnit. Jak ale upozorňuje řada analýz i akademických výzkumů, pokud zůstane u toho, že se společnosti budou jako ekologicky uvědomělé pouze prezentovat, reálné škody přetrvají.
Jejich cílem totiž z principu zůstává přitáhnout zákazníky a prodat co nejvíce zboží. Některé podniky pak mohou volit i cestu tzv. „greenwashingu“ („lakování nazeleno“).
Navenek tedy budou klást důraz na odpovědnou sebeprezentaci, ale praxe zůstane problematická. Třeba i v tom, jak malé procento celkové obrovské produkce bude nakonec „zachráněné“ zboží představovat.
Vyšší transparentnost ani odpovědná rétorika společností, které nařízení ESPR přinese, tedy neodstraní systémový problém obrovské energetické a ekologické náročnosti textilní výroby. A nezruší ani základní princip módního průmyslu, tedy že i „šetrná“ nebo „zachráněná“ oděvní kolekce zůstává oděvní kolekcí, která čeká na své zákazníky.
Je také na nich, zda budou následovat dosavadní trendy neustálého a stále rychlejšího nakupování, anebo svůj přístup přehodnotí ve prospěch vlastního životního prostředí.
