„Mám tady větší prostor na sobě pracovat. Změnilo mi to pohled na trestnou činnost i na okolní svět,“ říká pan P., drobný pětačtyřicetiletý muž ve vězeňských teplácích. Věznice v Jiřicích umožnila médiím nahlédnout na specializované oddělení pro účastníky původně brazilského programu APAC.
Pan P. je jedním z jeho čtrnácti klientů, kterým se říká „recuperandos“ („ti, kdo se zotavují“). Nastoupil do něj na začátku roku, hned se spuštěním pilotního běhu. Trest tak tráví na malém oddíle, který se od zbytku věznice liší programem i pravidly.
Vězeňský řád platí i tady a odsouzení chodí také do práce, u pana P. jsou to noční směny ve třídírně balíků. Volný čas, který by jinak mohli třeba proklimbat před televizí, pak ale věnují každodenním přednáškám, skupinovým sezením nebo diskuzím, které končí až o osmé večer. A to už je ve vězeňském rytmu pokročilá hodina.
„Programy se nesoustředí jen na to, co nedělat. Jejich účelem je, aby si recuperandos zvnitřnili morální hodnoty, díky kterým budou moci nasměrovat svůj život k tomu, co má smysl, aby byl hodnotný a krásný,“ vysvětluje Gabriela Kabátová, zakladatelka a ředitelka nevládní organizace Mezinárodní vězeňské společenství (MVS).
Vydolovat to nejlepší
Tento křesťanský spolek do Česka systém APAC přenesl a ve spolupráci s Věznicí Jiřice ho zajišťuje. Znamená to intenzivní nasazení dvacítky lidí, většinou dobrovolníků.
Využívají prvky z jiných projektů, s nimiž už slaví úspěchy v dalších věznicích. Patří sem třeba program Building Bridges (Budování mostů), ve kterém se odsouzení setkávají s lidmi, kteří se někdy v životě stali oběťmi trestných činů.
APAC jsou i besedy s hosty, kteří mohou inspirovat ke změně, promítání vhodných filmů, dramaterapie nebo seznámení s křesťanskou morálkou. To vše má sloužit k tomu, aby ze sebe recuperandos – slovy Gabriely Kabátové – „vydolovali to nejlepší, co v nich je“.
Křesťanské zásady jsou pro MVS „nejjednodušší etický kodex, který vůbec existuje,“ jak konstatuje ředitelka Kabátová. „Není to ale – a v žádném případě nesmí být – tlak, aby se někdo ‚obrátil‘ nebo v něco uvěřil,“ dodává. Asi polovina klientů APAC se za křesťany pokládá, další sdílejí přesvědčení, že existuje ono příslovečné „něco“. Na tom lze dále stavět.
Přísná pravidla
Kapacita programu APAC v Jiřicích je 25 odsouzených. „Musí jít o lidi, kteří jsou motivovaní a mají sami o program zájem,“ zdůrazňuje tisková mluvčí jiřické věznice Hana Prokopová. Vybírá se mezi odsouzenými v nižším stupni zabezpečení a rozhodovat může i blížící se propuštění.
Setrvání v programu závisí na tom, zda klienti dokážou zachovat pravidla. Ta se týkají i zákazu drog nebo alkoholu (porušení znamená okamžitý odchod), respektujícího chování k ostatním, vzájemné pomoci nebo pravdomluvnosti.
Aby se nevraceli
V Brazílii je systém APAC (Associação de Proteção e Assistência aos Condenados / Sdružení pro ochranu a podporu odsouzených) organizovaný do malých komunit, kde si klienti sami zajišťují provoz. Nenosí vězeňské uniformy a dobrovolníci i rodina je velmi často navštěvují a doprovázejí. Jakékoli porušení kázně ovšem znamená návrat do běžné věznice.
Malokapacitní věznice a intenzivní práce s vězni jsou jedním ze současných trendů i v Evropě. Výhodou je výrazné snížení recidivy. V Brazílii se za mříže vrací jen 14 % recuperandos, zatímco v běžných věznicích je to až 80 %.
V ČR se průměr pohybuje kolem 70 %. „Kolik to bude v APACu, ukáže pilotáž. Vyhodnocování by mělo probíhat zhruba tři roky, během kterých se bude systém ve vzájemné spolupráci mezi Vězeňskou službou a MVS upravovat,“ upřesňuje mluvčí Prokopová.
Proměnit respektem
Hlavním cílem přitom zůstává proměna klienta a jeho osobnosti k lepšímu, a to jeho osobním trpělivým doprovázením.
Spoluzakladatel a ředitel brazilské sítě APAC Valdeci Antônio Ferreira médiím vysvětlil: „Důraz na nápravu se dnes příliš neklade, trest jako by byl sám o sobě cílem. Jakmile se někdo stane vězněm, přestává pro společnost být lidskou bytostí. APAC chce naopak zdůraznit, že lidskou bytostí stále je.“
Zkušenosti z terénu i odborné studie potvrzují, že samotné odnětí svobody problém kriminality neřeší. „Pokud lidi jen zavřeme, vrátí se do společnosti mnohem horší. Když ale s druhým jednáme s respektem a láskou, oplácí stejnou mincí. APAC je synonymem lásky,“ tvrdí Ferreira.
Od svého vzniku v roce 1972 se APAC rozšířil do dvou desítek států. Pokud se osvědčí v Jiřicích, bude se moci stát dalším ze standardizovaných programů Vězeňské služby. Vězeňský systém v ČR tak získá další možnost, jak s odsouzenými pracovat, a tím prospět jim i společnosti.
