Loňskou dovolenou mají bezpochyby ještě v paměti ti, kdo se vydali na Chalkidiki, Krétu nebo třeba do Turecka. V oblíbených turistických destinacích vypukly vinou horkého a suchého počasí rozsáhlé lesní požáry, a cestovní kanceláře proto musely evakuovat desetitisíce svých klientů. Týkalo se to i stovek Čechů.
Dva roky předtím na Rhodosu zasáhl oheň přímo rekreační oblast. Ve spolupráci se záchrannými složkami musely cestovky narychlo odvézt do bezpečí tisíce lidí. Pro Čechy a Slováky byly vyslány repatriační lety a turistům i místním obyvatelům přijeli pomoci také hasiči z obou našich států.
Jen v loňském roce shořelo v Evropě během letních měsíců rekordních 1 079 538 hektarů půdy, nejvíce ve Španělsku a Portugalsku. Znamená to takřka dvojnásobek dlouhodobého průměru za uplynulých dvacet let a také nejhorší rok v historii měření.
Lesní požáry ve Středomoří nejsou až plodem globální změny klimatu, s jejím nástupem se ale jejich výskyt i dopady prudce zhoršují. Odrážejí se právě i v cestovním ruchu.
Do hor místo k moři
Loňské extrémní léto se v tom podle výzkumníků z agentury Globetrender stalo „zlomovým bodem“. Do popředí vystoupil trend posledních let, kdy se mnozí evropští cestovatelé začínají odklánět od tradičních letních destinací. Než by riskovali, že se jim kvůli vedrům a lesním požárům dovolená zkomplikuje, hledají jinde.
Pláže v Řecku, Španělsku nebo Turecku sice zůstávají mezi favority, současně se však více prosazují destinace dále na sever: Norsko, Švédsko, Polsko nebo Island.Kupříkladu analýza německého kempingového portálu PiNCAMP ukázala, že se poptávka po kempování ve Skandinávii od roku 2023 zvýšila o 68 %.
Cestování do Středomoří se pak stává spíše záležitostí chladnějších měsíců roku. A častější je také výměna relaxu u moře za pobyt na horách, typicky v Alpách.
Prázdniny u ledu
Tento trend už má i své jméno: „coolcations“, anglický novotvar, který propojuje výrazy pro chlad (cool) a dovolenou (vacations).
Odborníci a badatelé už zkoumají, jak tento vývoj promění evropský trh a zahýbe ekonomikou států, které měly dosud z prázdninové turistiky největší zisk, jako Španělsko, Řecko nebo Itálie. Na pořadu dne jsou i výzvy pro infrastrukturu severnějších zemí, na jejichž pláže nově proudí desetitisíce turistů. A v neposlední řadě se zjišťují důsledky pro životní prostředí.
Nejrychleji reagují ti, kterých se trendy dotýkají okamžitě a bezprostředně, tedy cestovní kanceláře. „Zatím jde mezi zákazníky o jednotky procent, ale pomalu sílící trend uvažování o letní dovolené jako o dovolené bez moře, tedy na horách nebo na severu, je patrný,“ potvrzuje pro Téma.21 místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.
Rozšířit zázemí
Podle něj tuzemské cestovky spíše neomezují výběr destinací, ale připravují se na případná rizika. „Klienti mají pro případ problémů připravené zázemí, což cestovní kanceláře v minulých letech opakovaně prokázaly,“ podotýká Papež.
Starostí kanceláří a součástí jejich závazku vůči klientům je, aby o ně bylo i v případě nečekané události postaráno na místě, aby je dopravily domů a také aby řešily alternativu pro ty, kdo se do postižené oblasti teprve chystali.
Většina českých zákazníků se tudíž zatím chová konzervativně a své návyky nemění. I případná vedra nebo lesní požáry Češi dle Papeže berou jako zvládnutelné riziko. „Zhruba 40 % klientů si kupuje letní dovolenou v prosinci až březnu, a to na vedra rozhodně ani nepomyslí,“ připojuje Papež.
Upozorňuje ale, že pokud zákazník musí dovolenou kvůli požáru předčasně ukončit, nemusí obdržet náhradu od pojišťovny, protože ta má v tomto případě zákonnou možnost se z plnění vyvázat s odkazem na tzv. vyšší moc.
Pomoc v případě krize
Štěpán Šantrůček, vedoucí konzulárního oddělení v Chorvatsku – široce oblíbeném mezi českými dovolenkáři – na dotaz Téma.21 odkazuje na facebookový profil českého zastupitelství. Tam lze vždy po celé léto sledovat právě i informace o riziku požárů, ale také „desatera“ pro výlety na chorvatské pláže, do hor a podobně.
Kromě sídla v Záhřebu otevírá české velvyslanectví v létě vždy i dočasné kanceláře v Rijece a Splitu a vedle obecné nepřetržité nouzové linky Ministerstva zahraničí 222 420 222 dává k dispozici další kontakty.
Je příznačné, že se na ně v uplynulých letech lidé nejvíce obraceli právě kvůli požárům. „Jde především o telefonáty turistů, kteří se ocitnou v lokalitách, kde momentálně hoří, a žádají o informace o prognóze a o tom, zda nehrozí evakuace,“ říká Šantrůček. Díky kontaktům českých úřadů v Chorvatsku s místní civilní ochranou lze požadovaná upřesnění předat velmi rychle.
K dispozici je – a to po celém světě – také možnost hromadného informování prostřednictvím SMS v systému Dobrovolné registrace občanů České republiky při cestách do zahraničí (DROZD). To samozřejmě předpokládá, že se do něj cestovatelé předem zaregistrují.
Proměňující se klima tak ovlivňuje nejen plánování nad mapou a kalendářem, ale také práci úřadů a cestovek – tak, aby výsledek fungoval ke spokojenosti všech. Vyžaduje to větší prozíravost, vynalézavost a v neposlední řadě flexibilitu. To budou s postupujícím oteplováním ještě aktuálnější. Dobrá zpráva je, že v otázkách příjemně strávené dovolené jsou řešení snadná a hned po ruce.
