„Zákon o digitální plnoletosti“ – tak francouzská ministryně pro digitální záležitosti Anne Le Hénanff označila normu, která ve Francii začne platit od září.
Na TikTok, X, Snapchat, Instagram a další sociální sítě, které umožňují zakládat uživatelské profily a vzájemně komunikovat, by se poté měli dostat jen ti, u nichž platforma ověří, že dosáhli alespoň 15 let. Stejná podmínka bude také platit u služeb jako YouTube nebo Roblox, které spojují sledování videí či hraní s komunitními funkcemi.
Ze zákona jsou naopak výslovně vyjmuty digitální nástroje sloužící ke vzdělávání, například online encyklopedie Wikipedia, vzdělávací databáze nebo interní školní komunikační systémy.
Dětem, kterým ještě 15 let není, ale které jsou už nyní na sítích aktivní, budou jejich profily uzavřeny od ledna 2027. Platformy dostaly tuto čtyřměsíční lhůtu, aby zkontrolovaly své databáze a dané profily pozastavily nebo zrušily.
Bez mobilu a internetu
Zářijový termín není zvolen náhodou. Začíná nový školní rok a účinnost zákona má podpořit i plošný zákaz mobilních telefonů na středních školách. Ten už od roku 2018 platí na všech základních (écoles primaires) a nižších středních školách (collèges).
Francie má v tomto ohledu jedna z nejpřísnějších pravidel v Evropě. Také s pokusy o regulaci přístupu mládeže na sociální sítě začali už mnohem dříve. První verzi zákona, která reagoval (dle svého znění) na „dopady užívání online platforem, informačního zahlcení a vystavení nepravdivým informacím na fyzické a duševní zdraví mladých lidí a na jejich schopnost se učit“ –“ vláda představila už v červenci 2023.
Odborníci totiž upozorňují, že děti, zejména dívky, mohou pod vlivem sociálních sítí trpět sníženým sebevědomím. Zároveň častěji inklinují k rizikovému chování, včetně sebepoškozování, užívání návykových látek, nebo dokonce sebevražd.
Verze z roku 2023 ale narazila na námitky Evropské komise i na chybějící technická řešení, a tak se zákon v praxi v podstatě neodrazil.
Prezident Emmanuel Macron, kterému v květnu 2027 skončí druhé a poslední funkční období, slíbil, že do té doby opatření zavede. A to se mu velmi pravděpodobně zdaří.
Upravený zákon nyní prošel dolní i horní komorou francouzského parlamentu. A to i přes pochybnosti části levice ohledně procesu ověřování věku, možného narušení soukromí nebo rizika, že mladí lidé budou zákaz obcházet. Ke znění se ještě musí vyjádřit francouzská Ústavní rada.
Od Portugalska po Malajsii
Pravidla pro věkové omezení na sítích připravují nyní další evropské státy, mezi nimi Portugalsko, Španělsko, Velká Británie nebo Řecko.
Český premiér Andrej Babiš i prezident Petr Pavel se ve vzácné shodě vyslovili pro zákaz sociálních sítí do 15 let letos v únoru. Slovenská vládní strana Hlas-SD zase v červnu představila návrh, který by zákaz stanovil až do 16 let a profily mladých lidí do 18 let vedl v chráněném režimu.
V současnosti většina velkých komunikačních platforem stanovuje minimální věk pro založení uživatelského účtu na 13 let. Uživatelé ze zemí Evropské unie (EU) ve věku od 13 do 15 let, včetně Čechů a Slováků, však podle nařízení GDPR potřebují k vytvoření vlastního profilu na sociálních sítích souhlas zákonného zástupce.
Omezením přístupu k sociálním sítím se zabývá i Evropská komise, kterou o to požádalo několik členských států EU. Zvažuje postupný a fázovaný přístup od 13 let. Připravila navíc aplikaci, která by mohla věk účinně ověřovat.
Mezi země, kde už se děti pod 15 či 16 let na sítě nedostanou, patří Austrálie, Indonésie nebo Malajsie. Během nadcházejících měsíců se připojí například Turecko nebo Spojené arabské emiráty.
Bezpečné prostředí
Zatím se však zdá, že samotná restrikce má rozpačité, ne-li negativní výsledky. Zkušenosti z Austrálie, kde od loňského prosince platí plošný zákaz sociálních sítí pro děti mladší 16 let, ukazují, že více než polovina z nich má ke svým účtům nadále přístup. Omezení totiž snadno obešly, například zadáním nepravdivého data narození.
Část dětí zase jen přešla na jiný způsob a místo komunikace hrají online hry. Průzkumy naznačují i to, že se zatím nijak nezlepšila ani bezpečnost mladých Australanů na internetu.
Jak pro portál Šance dětem upozorňují odbornice na výzkum technologií a internetu Michaela Šaradín Lebedíková a Adéla Švestková, každá strategie k omezování užívání sociálních sítí má své klady i svá negativa. A nikdy nefunguje stoprocentně. Spíš než pro plošné zákazy je zde prostor pro rodičovský příklad a dobrou komunikaci s dítětem a také pro pěstování digitálních dovedností. Sem patří mimo jiné dobré zabezpečení profilu nebo nastavení denního limitu na pobyt na síti.
Další cestou je pak tlak na samotné platformy, aby vytvářely pro své uživatele bezpečnější prostředí. Díky Aktu o umělé inteligenci a Aktu o digitálních službách, které EU přijala roku 2024, se například podařilo zakázat takzvané svlékací aplikace, které zneužívaly fotografie uživatelů bez jejich souhlasu k vytváření erotického obsahu.
Bez dalších opatření se totiž pouhým zákazem sítí do určitého věku případný problém nevyřeší, jen se odsune. Prvotním úkolem proto zůstává – stejně jako v tolika jiných oblastech – děti naučit, jak se v rizikovém prostředí pohybovat a na co si dát pozor. A přičinit se o to, aby sítě nebyly tak rizikovým prostorem. To v důsledku prospěje i nám, dospělým.
