Návštěva ředitele CIA v Rusku vyvolala rozruch a řadu otázek. Hlava této americké tajné služby se do Moskvy naposledy vydala v roce 2021 v rámci neúspěšné snahy odradit Vladimíra Putina od plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Před tou tehdy američtí zpravodajci na popud prezidenta Bidena varovali zcela otevřeně.
Není tedy divu, že současná zprvu utajovaná cesta Johna Ratcliffa vzbudila obavy, zda Rusko nechystá nějakou eskalaci, kterou mu měl šéf CIA rozmluvit. Ani několik dní po skončení cesty není úplně jasno. Objevují se různé zprávy, které zároveň nejsou nutně v rozporu. Jisté je snad jen to, že Ratcliffa vyslal do Moskvy přímo americký prezident.
Ukrajina, Írán
První neoficiální vysvětlení Ratcliffovy návštěvy přinesl server Politico. Podle něj bylo hlavním účelem cesty varovat Moskvu před útoky na země NATO, vůči kterým v posledních měsících stupňuje hybridní útoky. Vzpomenout lze třeba nepodařený dronový útok na letadlo v Lipsku, které vezlo pomoc Ukrajině.
Podle zpravodajství Politica, založeného na anonymních zdrojích obeznámených se situací, by Rusko mohlo plánovat daleko vážnější provokaci v Pobaltí nebo na hranicích Polska a Běloruska. Ratcliffe měl Rusům sdělit, aby se nepokoušeli jednotu NATO testovat, a potvrdit, že Spojené státy budou spojenecké země bránit.
V Kremlu měl ale šéf CIA jednat i o Íránu. Jen nedlouho před jeho cestou do Moskvy Spojené státy ohlásily, že budou zavádět sekundární sankce na země, které s Íránem obchodují a pomáhají mu.
Rusko není pro Írán tak významným ekonomickým partnerem jako Čína. Zase mu ale pravděpodobně daleko podstatnějším způsobem pomáhá přímo při vedení bojů. Už v březnu přinesl deník Washington Post zprávy o tom, že Rusové poskytují Teheránu informace o amerických cílech, díky nimž je íránské rakety mohou snadněji zasáhnout.
Prohráváte, přijměte mír
I když je asi nepředstavitelné, že by otázka spolupráce Moskvy a Teheránu nepřišla na pořad dne, není moc pravděpodobné, že by Ratcliffe jezdil do Ruska hlavně kvůli ní a právě teď. Ruská pomoc íránskému režimu není tajemstvím od počátku konfliktu.
Asi den po Ratcliffově návratu do USA přinesl deník NY Times zprávu, že hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha přimět Rusko k uzavření míru s Ukrajinou. Podle této verze šéf CIA Rusům předestřel velmi nejisté vyhlídky, které mají na vítězství v případě pokračování konfliktu. Měl je tak přesvědčovat, aby přistoupili na dohodu.
V této fázi války je totiž už i Trumpovi jasné, že překážkou k míru je Putin. Kreml trvá nadále na tom, že mír může nastat jen po splnění ruských válečných cílů. Ukrajina sice v mnohém ustoupila, ale kapitulovat nehodlá a Trumpovi by se před listopadovými volbami do Kongresu hodilo, kdyby bylo podepsáno alespoň příměří.
Tomu by mohla napovídat i souběžná návštěva arcibiskupa Gallaghera, vatikánského tajemníka pro styky se státy. Ten se sešel mimo jiné s ministrem zahraničí Ruska Sergejem Lavrovem a prohlásil, že válka musí skončit.
Kreml i Trump se snaží význam návštěvy zlehčovat. Trump ji označil za „zpola rutinní“. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova pak šlo jen o setkání šéfů tajných služeb. Vztahy s Washingtonem jsou podle něj nadále v „hluboké krizi“.
Po setkání Putina s Trumpem na Aljašce byla ruská prohlášení daleko optimističtější. Dá se tedy soudit, že tentokrát případná Trumpova nabídka pro Rusko zdaleka tak výhodná není.
Jaderné zbraně
V listopadu 2022 se tehdejší šéf CIA William Burns sešel se šéfem ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergejem Nariškinem. Důvodem tehdy byly nepřímé výhrůžky Vladimíra Putina, že na obranu nelegálně k Rusku připojených ukrajinských území by mohl použít jaderné zbraně.
Proto se i teď vyrojily spekulace, že Ratcliffe měl především zabránit jejich použití. To ale z mnoha důvodů nevypadá příliš pravděpodobně. Na podzim roku 2022 na Putinovy hrozby reagovala důrazným varováním Amerika, ale dosti ostře se proti tomu vyjádřila i Čína.
Pro Peking by byl velký problém, kdyby Rusko jaderné zbraně proti nejaderné Ukrajině použilo. Mnoho nejaderných států, které přistoupily k Dohodě o nešíření jaderných zbraní, to udělalo proto, že jaderné velmoci ve svých doktrínách použití jaderné zbraně proti nejaderným státům de facto zapovídají.
Pokud tohle pravidlo bude porušeno, dá se čekat, že třeba Jižní Korea nebo i Japonsko budou mít zase o důvod víc přehodnotit svůj nejaderný status. Jak v Japonsku, tak v Jižní Koreji hlasy volající po jaderném odstrašujícím potenciálu sílí. To je ovšem pro Čínu strategická noční můra, které se bude snažit předejít. Rusko přitom bez ekonomické spolupráce s Čínou válku vést nedokáže a Peking tak i nadále funguje jako účinná pojistka proti ruskému použití jaderné zbraně.
Vysoká míra nejistoty
Faktem je, že přesný důvod Ratcliffovy návštěvy je předmětem spekulací. Zároveň je nesporné, že jde o výjimečnou událost, pro kterou musel existovat výjimečný důvod. Potenciál eskalace nelze podceňovat. Zároveň ale není na místě propadat panice.
To, že se musíme připravovat na nejhorší a adekvátně investovat do vlastní obrany, platí bez ohledu na cestu šéfa CIA do Ruska a její možné důvody. Rusko je a v nejbližší době zůstane nepřátelskou a nebezpečnou zemí. Ovšem ani se svým jaderným arzenálem není všemocné a nemůže si dělat, co chce.
