„Rusko bojovalo tak, že nyní i jeho hlavní přehlídka závisí na nás. A to je jasný signál. Je čas to celé ukončit!“ poznamenal ve svém středečním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se ruská strana obává, že budou při přehlídce nad Rudým náměstím „bzučet ukrajinské drony“. Později dokonce oficiálním dekretem konání přehlídky ironicky povolil.
Obě země na sebe tento týden útočily navzdory deklarovanému klidu zbraní. Ukrajinské drony dlouhého doletu zasahují cíle na ruském území prakticky denně, na počátku května zničily dům pouhých šest kilometrů od Kremlu.
Narůstající bezpečnostní hrozbou jsou ukrajinské systémy, které vyvíjí tamní výrobce Fire Point. Zvlášť nadzvuková balistická střela FP-9 bude mít údajně dostatečný dolet, aby zasáhla Moskvu.
Přísnější zabezpečení kvůli obavám z ukrajinských vojenských akcí provázelo už oslavy v roce 2023. Zvláště pak loni, na kdy připadlo 80. výročí vítězství Sovětů nad nacistickým Německem.
Do Moskvy se tehdy k mohutnému ceremoniálu sjeli vrcholní představitelé nejméně tří desítek států. Oslavy každoročního červencového Dne námořnictva pak Rusko následně raději úplně odvolalo.
Bez těžkých zbraní a dorostu
Na aktuální hrozby Moskva reaguje vyostřenou rétorikou. Nejnověji prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, že „Rusko nemilosrdně odpoví nacistům, pokud se pokusí uskutečnit své hrozby a narušit oslavy Dne vítězství“.
Zároveň ale podobu slavností výrazně omezuje a soustředí se na bezpečnostní opatření. Zablokován je mobilní internet i SMS služby, v terénu jsou jednotky protivzdušné obrany.
S odvoláním na „ukrajinské teroristické aktivity“ oznámilo ministerstvo obrany, že přes Rudé náměstí nebudou projíždět žádná obrněná vozidla ani raketové systémy a nezúčastní se kadeti vojenských škol.
Také počet očekávaných zahraničních hostů je podstatně menší – vedle nejbližšího spojence, běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka se očekávají například zástupci Srbska, Laosu nebo Abcházie. Dostavil se i slovenský premiér Robert Fico.
Jen do online prostoru a na televizní obrazovky se pak přesunul pochod „Nesmrtelného pluku“ – každoroční akce, kdy lidé ulicemi nosí transparenty a snímky válečných veteránů či padlých ve válce proti Ukrajině.
Zásah v srdci propagandy
V řadě měst, zvláště těch u hranic s Ukrajinou, byly oslavy zrušeny úplně. Zdaleka přitom nejde jen o bezpečnost. Den vítězství totiž v Rusku není pouze státním svátkem a připomínkou jedenaosmdesát let staré historické události.
Za dvě dekády, kdy je Vladimir Putin u moci, učinil z tohoto výročí ústřední bod ruské identity. Tuto symboliku dále prohloubila válečná propaganda po zahájení agrese na Ukrajině.
Zahraniční média proto v současnosti například hovoří o Dni vítězství jako o „jednom z ústředních rituálů ruského politického kalendáře“. Ceremoniál demonstruje vojenskou sílu, vytváří obraz kontinuity se sovětským Ruskem a tím i legitimizuje současný režim.
Udržet iluzi kontroly
Jakékoli narušení tohoto kvázináboženského politického obřadu by tak Rusko zasáhlo na zvláště citlivém místě. Ať už by šlo o dokonaný útok nebo i jen o poplach, nutnost evakuace nebo třeba o poškození vojenské techniky při přehlídce.
Nevýznamné není už to, že se o možném omezení nebo rušení oslav v Rusku omezeně, ale veřejně debatuje. Oslabuje se tím vzkaz důvěryhodnosti a kontroly nad situací, který se Kreml snaží vysílat.
Je tudíž logické, že například spekulacemi o případném vynechání ceremoniálu v Kaliningradu – pobaltském městě na ruském územním ostrovu zasazeném mezi polské a litevské území – se zabývala především nezávislá a disentní média, jako je Meduza.
Zranit takto ruský stát přímo v jeho mocenském a ideologickém srdci by mohlo mít dalekosáhlé politické důsledky. Nervozita Kremlu v předvečer výročí dává tušit, že takové riziko si dnes „ruský medvěd“ nemůže dovolit.
