Americké ministerstvo zahraničí, členové Kongresu a zástupci Úřadu pro víru při Bílém domě hostili minulý týden delegaci církví spojených s ruskou vládou. Skupina příslušníků Ruské pravoslavné církve v zahraničí (ROCOR) a dalších promoskevských církví přijela se svou verzí toho, jak je na tom Ukrajina s ochranou svobody vyznání.
Setkání se odehrálo bezprostředně předtím, než vyšly najevo podrobnosti o kontroverzní 28bodové smlouvě, která má ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Postavení Ruské pravoslavné církve je součástí tohoto plánu.
Zákaz ruské církve na Ukrajině
U kořenů současného konfliktu je totiž i spor o podobu pravoslaví na Ukrajině. V pravoslavném světě je obvyklé, že státy mají vlastní autonomní církve, které jsou zpravidla významnou společenskou silou a mají nezanedbatelný politický vliv. Ukrajinské pravoslaví po mnohaletém úsilí vymanit se z područí ruské církve vedené Moskevským patriarchátem získalo autonomii v roce 2018.
Vznik nové církve znamenal na Ukrajině i praktické změny, včetně majetkových přesunů do ukrajinských rukou. To je pro Moskvu důvodem ke kritice i vhodnou municí pro její propagandu. Převeden byl totiž třeba i klášterní komplex Kyjevsko-pečerská lávra, který je pro Ukrajince, ale právě i pro Rusy srovnatelným symbolem jako pro Čechy Svatovítská katedrála.
Na území Ukrajiny tak dnes vedle sebe existují samostatná pravoslavná církev, ale také komunity, které se rozhodly nadále podléhat vedení v Moskvě. A těm v loňském roce ukrajinská vláda zákonem zakázala činnost. Proč?
Svatá Rus, kam dohlédneš
Kvůli prokázané kolaboraci některých jejích členů včetně kněží s ruskými okupanty. Ale především vzhledem k roli, kterou pro dnešní Rusko Moskevský patriarchát sehrává. Je jedním z hlavních pilířů Putinova režimu, už pro osobní přátelství obou hlavních představitelů církve a státu Vladimira Gunďajeva (moskevského patriarchy Kirilla) a Vladimira Putina.
Kirill Putinův režim i útočnou válku proti Ukrajině systematicky obhajuje. Kupříkladu minulý týden prohlásil v kázání, že křesťanské přikázání „Nezabiješ“ má své výjimky: pro ruské vojáky. Učinil tak den poté, co při ruském útoku na Ternopil zahynuly tři desítky civilistů a stovka lidí utrpěla zranění.
Putin pak ze soudružství státu a církve čerpá legitimitu pro své politické kroky a pro jejich ideologický výklad. Ústřední politická doktrína kremelského režimu, známá jako „russkij mir“ – ruský svět, znamená sjednocení někdejších území SSSR – tedy zvláště přičlenění Ukrajiny – do celistvé „Svaté Rusi“, spojené i jazykem a pravoslavnou vírou pod Moskevským patriarchátem.
Křesťanské autority se sice od této ideologie distancovaly, Rusku se ale díky ní daří vytvářet sebeobraz obránce křesťanských hodnot. Zákaz Moskevského patriarchátu na území Ukrajiny proto ruská strana interpretuje – a také propagandisticky využívá – jako omezování svobody vyznání a jako pronásledování Ruské pravoslavné církve. A na to část světové veřejnosti slyší.
Kdo koho pronásleduje
Obraz Kyjeva jako utlačovatele pravoslavných křesťanů našel odezvu v OSN či u papeže Františka, ale právě také napříč americkým hnutím MAGA, včetně viceprezidenta J. D. Vance. Aktuální návštěva ruských pravoslavných se však tentokrát alespoň u některých reprezentantů USA minula účinkem.
Někteří republikáni ze Sněmovny reprezentantů se vzápětí po ní obrátili na generální prokuraturu. Žádali o prošetření, zda se Kreml nesnaží rekrutovat, zneužívat, ovlivňovat nebo kompromitovat americké pravoslavné. „Dostal jsem se k informacím, že se ruská církev aktivně snaží rozšířit svůj politický vliv v USA tím, že bude lobbovat u členů Kongresu a jejich zaměstnanců,“ uvádí dle deníku The Hill poslanec Joe Wilson ve společném dopise prokurátorce.
„Vyvolává to oprávněné obavy, že by pravoslavné organizace mohly sloužit jako nástroje pro shromažďování zpravodajských informací nebo operace zahraničního vlivu namířené proti americkým politikům. Ruská pravoslavná církev není samostatnou náboženskou organizací, je pokračováním ruského státu. Kongresmani by se neměli účastnit její zpravodajské operace,“ dodává.
Státní úředníky varoval také jeden z Trumpových duchovních poradců, letniční pastor Mark Burns. „Když církev úzce spolupracuje s režimem, který žehná bombám a obchoduje se smrtí, nemůžeme předstírat, že se setkáváme jen kvůli duchovnímu dialogu,“ prohlásil na síti X. Navrhovaný mírový plán poté dle magazínu The Correspondent označil za „nebezpečný dokument“, který „vysílá světu znepokojivý signál a potenciálně posiluje autoritářské režimy“.
Přesto je součástí aktuálních mírových jednání podle rusko-amerického 28bodového plánu i rehabilitace Ruské pravoslavné církve na Ukrajině. Rusko podle projednávaného dokumentu žádá poruštění křesťanství na zabraných územích. Jak dále poukázala agentura Reuters, Putin s tím počítá i ve své čerstvé Strategii ruské národní politiky do roku 2036. Zda pro tento záměr získá podporu i na americké straně, to se nejspíš vyjeví v nejbližších dnech.
