„Ministerstvo nám napsalo, že nám to dávají vědět dopředu, aby si děti mohly přes prázdniny najít jinou školu. Možná z pohledu státního aparátu je to dostatečný čas, ale z pohledu rodiče a dětí to určitě dostatečný čas není,“ popisuje situaci Daniel Navrátil, pedagog z Expediční Základní ScioŠkoly – jedné z patnácti škol, které byly do pokusného ověřování kombinované výuky zapojené.
Na Expediční Základní ScioŠkole, která sdružuje celkem 70 žáků z celé republiky, se děti učí tři týdny online a jeden týden tráví na terénním výjezdu. Ještě na začátku května nabízela volná místa na druhém stupni, teď shání podpisy k otevřenému dopisu, kterým Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) žádá o více času pro rodiče i žáky. Za dva dny má už přes 1500 podpisů.
„Mám dceru v 8. třídě, chci pro ni klid, aby se mohla dobře připravit na přijímačky na střední školu,“ píše Eva Hylasová jako součást svého podpisu pod dokumentem. Další z rodičů zase upozorňuje na to, že syn se ve škole cítí bezpečně a roste tam jeho sebevědomí i samostatnost. „Jedním neopodstatněným rozhodnutím MŠMT má o školu, kde je spokojen, přijít? Bez vysvětlení, bez upozornění,“ uvádí Veronika Pažinová.
Proti rozhodnutí protestují i žáci. „Děti jsou z toho zničené. Zároveň mě ale až dojalo, jak moc chtějí ty děti za školu bojovat, jak moc tam chtějí chodit. Píšou dopisy ministrovi, točí videa na sociální sítě, komunita rodičů se taky angažuje,“ říká pedagog Navrátil.
Podpásovka nebo logické riziko?
Rozhodnutí podle škol přišlo nečekaně. Některé ho označují za podpásovku, jiné za nepříjemné překvapení. „Byli jsme si vědomi toho, že pokusné ověřování může být ukončeno dřív, ale ještě loni jsme dostali informaci, že se prodlužuje do konce června 2028, tudíž jsme s koncem skutečně nepočítali,“ říká mluvčí ScioŠkol Tomáš Matoušek pro Téma.21.
Pro výuku na středních školách už je kombinovaná výuka právně zakotvená, na základních školách se ale podle ministerstva neosvědčila. Data z pokusného ověřování na základních školách totiž podle něj nebyla dostatečně reprezentativní. Neprokázalo se ani to, že by byla lepší než výuka klasická. Že by krokem vytvořilo komplikaci pro školy i rodiče, MŠMT nepřipouští.
„Jde o rizika, která jsou v pokusném ověřování logická, i školy/žáci mají možnost z pokusného ověřování vystoupit. Předpokládáme, že školy tato rizika samotným žákům, na kterých pokusné ověřování probíhá, a jejich rodičům nezatajila,“ píše tiskový mluvčí MŠMT Ondřej Macura v odpovědi na dotaz redakce Téma.21. Podle něj nebyla krokem zrušena žádná škola, poskytovat vzdělání mohou zařízení dál, jen v souladu s platnou právní úpravou.
Pro Expediční Základní ScioŠkolu jde ale o existenční záležitost. Sdružuje totiž žáky z celé republiky. „Nejsme schopni najít jiný model, ve kterém bychom mohli pokračovat,“ přiznává mluvčí Matoušek. Žákům i pedagogům nabízí škola přestup na jiné ScioŠkoly v okolí, ne pro každého to je ale funkční možnost.
Nemoc i rozvod rodičů jako komplikace
Třeba v Praze to takový problém není, jinde už ale řešení není ideální.
„Jedna naše žákyně má třeba nejbližší ScioŠkolu asi 45 minut cesty, je ale celiak a musí si z domu vozit vlastní jídlo. Často se stávalo, že se jídlo cestou zkazilo nebo se kompromitovala jeho kvalita, a ona tak byla o hladu. Proto přestoupila na expediční školu, teď bude opět muset situaci řešit jinak,“ popisuje Matoušek.
Jiný příklad popisuje pedagog Daniel Navrátil. „Máme třeba i děti, které jsou ve střídavé péči a jsou dva týdny v měsíci na Moravě a dva týdny v měsíci v Praze. Kombinovaná výuka je pro ně způsob, jak nemuset chodit na dvě školy,“ vysvětluje s tím, že celkem na škole studuje asi 70 dětí.
Výuku online žáci kombinují s individuálními projekty a výjezdy do terénu, takzvanými expedicemi.
„Byli jsme třeba na přechodu Krkonoš, jindy je to zase třeba dobrovolnická expedice, kdy pomáháme v nějaké lokalitě. Díky tomu nepohodlí a nutnosti se dopravit z místa na místo děti rostou, jsou samostatnější a získávají zodpovědnost. Říkají nám to i rodiče,“ popisuje Navrátil. Kromě toho je součástí výuky i slovní hodnocení, výuka ve věkově smíšeném kolektivu i mentoring v malých skupinách žáků.
Pokračování i bez povolení?
Podobně fungují žáci v projektu Touzapo, který je součástí sítě svobodných škol Erazim. Tam ale plánují v tomto programu pokračovat.
„My nejsme jako stát, abychom dětem a rodičům měsíc před prázdninami řekli, že program, do kterého chodí, přestane existovat. Protože v kombinaci výprav a online výuky vidíme důstojnou variantu plnění školní docházky, Touzapo bude pokračovat aspoň celý nadcházející školní rok,“ napsal ředitel škol Erazim Matěj Frgala na sociálních sítích škol.
Konkrétní způsob zatím ale nepopsal. „Spolupracujeme s další významnou školou, která byla v pokusném ověřování zapojená, abychom našli nejlepší řešení této ministerské podpásovky. Není jisté, jak to dopadne na úrovni státu, ale pro nás je důležité, že máme záložní plán, který nám umožňuje v Touzapu pokračovat i příští rok – byť pro nás dost složitě a draze,“ uvádí.
Možnost, ne povinnost
Podle pedagoga Daniela Navrátila je model kombinované výuky důležitý a měl by existovat i dál. „Není to pro každého a není ani cílem, aby se tak učili všichni. Ale ukázalo se, že je to pro určitou skupinu dětí vysoce funkční model. A to rozhodnutí ministerstva – na které má právo – teď dopadne hlavně na ty děti, pro které někdy prostě neexistuje systémové řešení,“ upozorňuje.
Na příští týden chystají rodiče a žáci Expedičních ScioŠkol happening před Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Sejít se chtějí i s ministrem Plagou (ANO), podle mluvčího ScioŠkol Tomáše Matouška ale zatím nedostali odpověď.
