Horní komora je často politickým otloukánkem. Přestože přes ni s výjimkou státního rozpočtu procházejí všechny návrhy zákonů a senátoři mají vychytávat chyby či brzdit vadné předpisy, Sněmovna může jejich odpor přehlasovat absolutní většinou 101 poslanců. V posledních týdnech se tak stalo s novým stavebním zákonem i změnou některých rozpočtových pravidel.
Senát dlouhodobě čelí kritice, že je zbytečný, drahý a slabý. Pro jednokomorový parlament byl v 90. letech i prezident Václav Havel, ještě před vznikem Senátu navrhla jeho zrušení Petra Buzková (ČSSD). Před deseti lety ho za „de facto zbytečný“ označil současný premiér Andrej Babiš (ANO), o rok později ho chtěl zrušit dnešní premiérův koaliční partner a předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Před pár dny ho za „zbytečnou instituci“ označil ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé).
Kdo co riskuje?
Motoristé jsou jediným parlamentním hnutím, které nevysílá žádného kandidáta. ANO nasazuje kandidáty ve 24 z 27 obvodů a riskuje jediný z patnácti současných mandátů. SPD má vlastní nebo podporované kandidáty v 21 obvodech, ale ztratit nemá co: v Senátu jeho lidé nesedí.
Opačně je na tom STAN. Senátoři z jeho klubu obhajují 11 z 18 mandátů, řada kandidátů navíc soutěží s podporou více stran, takže není vždy jasné, v jakém klubu by po zvolení skončili. Risk čeká i nejsilnější klub ODS a TOP 09, který dlouhodobě drží post předsedy Senátu: obhajuje 9 z 30 členů.
Stranické jistoty
Téměř jisté je, že ANO udrží křeslo za Karvinsko. Lenka Brzyszkowská chce vystřídat senátora ANO Ondřeje Febera a jako starostka Orlové má v regionu úspěch téměř jistý. Vždyť v okrese Karviná, který se senátním obvodem částečně překrývá, získalo ANO v loňských sněmovních volbách přes 50 procent hlasů.
Silné šance má nejsilnější vládní hnutí i jinde. V Přerově kandiduje primátor a poslanec Petr Vrána, na Kladně vyzývá senátorku Adélu Suchardu Šípovou (dříve Piráti) ústavní právník Aleš Gerloch.
Dalším favoritem je předseda lidovců Jan Grolich na Vyškovsku. KDU-ČSL by tak svého předsedu, který je na rozdíl od šéfů ostatních parlamentních stran „jen“ hejtmanem, dostala přímo do celostátní politiky.
A jedna jistota je stoprocentní: druhé kolo bude maximálně ve 26 obvodech. V Rychnově nad Kněžnou soupeří jen dva kandidáti – senátor Jan Grulich z TOP 09 a poslanec ANO Petr Sadovský. Výsledek tak bude jasný už po prvním kole.
Napínavé Brno
Napínavý může být obvod Brno-město. Kandidují zde Karel Zitterbart za STAN (dosavadní senátor za Vyškovsko), místní senátor Zdeněk Papoušek s podporou KDU-ČSL, ODS, Pirátů a TOP 09 a kandidát ANO Jaroslav Štěrba.
Zitterbart se přesunul do Brna poté, co na Vyškovsku kandiduje Jan Grolich. Souboj bude těžký: Papoušek je za obvod senátorem už podruhé, Štěrba je známý onkolog a dva roky vedl Fakultní nemocnici Brno.
Pokud Zitterbart neuspěje a klub STAN o něj přijde, posilu by Starostové mohli naopak získat v Martinu Dvořákovi, někdejším ministrovi pro evropské záležitosti a bývalém primátorovi Hradce Králové. Proti němu stojí senátor Jan Holásek, jeden z pěti členů nejmenšího klubu SEN 21 a Piráti. Jeho další existence je jednou z otázek voleb: klub má zákonné minimum pěti členů a tři z nich mandát obhajují.
Naše Česko v Senátu?
Volby ale mohou dát vzniknout i novému klubu členů a podporovatelů hnutí Naše Česko Martina Kuby.
Přejít by do něj mohli z klubu ODS senátor Zbyněk Sýkora, který letos neobhajuje, a po případném znovuzvolení také Tomáš Fiala. S Naším Českem spolupracuje hnutí MY pardubického hejtmana Martina Netolického. Ten nekandiduje, ale jeho kolega Petr Fiala, starosta a senátor Letohradu, je nyní členem klubu KDU-ČSL.
K vzniku klubu by mohli přispět i Jan Holásek ze SEN 21 a Pirátů nebo Vladimír Keblůšek, kandidující za Naše Česko na Chebsku. Martin Kuba navíc uvedl, že o spolupráci jednal s více senátory.
Kdo končí?
Senát po volbách opustí některá známá jména. Lidovci přicházejí o místopředsedkyni horní komory Jitku Seitlovou. O její místo se utkají Petr Vrána z ANO a Jakub Navařík z ODS.
Končí také bývalá předsedkyně Sněmovny a senátorka Miroslava Němcová (ODS). V jednom z pražských obvodů ji pravděpodobně vystřídá buď spisovatel Jiří Padevět s podporou ODS, TOP 09, STAN a Pirátů, nebo starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha sobě), kterého podporují lidovci.
Jde o každé křeslo
O „zbytečný“ Senát je tedy zjevně značný zájem. Ačkoli může působit jako druhořadá „rada starších“, většina stran v něm vidí důležité místo pro politický vliv.
Volby nejspíš mapu sil zásadně nepřekreslí, čekat lze například mírné posílení ANO nebo lehké oslabení STAN. V komoře s 81 členy je ale důležité každé křeslo a pár překvapivých výsledků může ovlivnit třeba jméno příštího předsedy či předsedkyně Senátu.
Senátní volby navíc umějí překvapit: v regionech někdy zvítězí nepravděpodobný kandidát, který si kampaň mezi voliči odpracuje a porazí známější jména nebo stávající senátory. Jako se to loni na Šumperku a Jesenicku podařilo Stanislavu Balíkovi.












