Vzdělávání dětí ohledně sexu zdaleka nezačíná konverzací o tom, jak se vyhnout těhotenství. V rodině se má dít už téměř od narození. „Sexuální výchova je třeba i to, jaké názvy pro pohlavní orgány děti učíme nebo jak s nimi mluvíme o jejich těle a o hranicích,“ popisuje Dagmar Krišová z organizace Konsent, která se zabývá osvětou ohledně sexuální výchovy.
Pod tímto pojmem se podle ní také schovává mnohem víc než jen debata o antikoncepci, menstruaci nebo sexu. „Je to o emocích, vztazích, o budování si tělesné autonomie, přístupu k vlastnímu tělu, hledání hranic toho, co je mi příjemné a co ne, i respektování hranic ostatních,“ vysvětluje Krišová s tím, že i proto je důležité se o těchto tématech bavit už s malými dětmi.
Sexuální a vztahová výchova totiž může vypadat klidně i jako začleňování se do kolektivu, prožívání emocí a učení ozvat se, když se děje něco nepříjemného. „Třeba i to, že dítě nemusí dávat pusu babičce, když nechce,“ zmiňuje Krišová.
O sexu se ale přece jen nemluví tak snadno jako o vztazích a zvídavé otázky můžou rodiče často dostat do úzkých.
Jak se o tom doma bavit?
Klíčem je nepřistupovat k tématu jako k něčemu, co je tabu nebo zakázané.
Nevyhýbejte se otázkám, ani dítěti neříkejte, že by se na takové věci ptát nemělo. Krišová navíc radí přistupovat k otázkám se zvědavostí. „Někdy se může stát, že ono se ptá na něco, my si to naší dospěláckou optikou nějak vyložíme a vyděsíme se, co to dítě myslí. Ale ono to třeba myslí jinak nebo je pozadí za tou otázkou jiné, než si interpretujeme,“ vysvětluje.
Není potřeba vést jednu dlouhou konverzaci. Informace dávkujte a téma probírejte úměrně věku. Vždy ale sdělujte pravdivé informace. Děti nenosí čáp a k početí nestačí, když si dva dají pusu.
Takovou odpovědí sice můžete dočasně vybruslit z trapné situace, ale přijdete o šanci vybudovat kvalitní základ pro další, nevyhnutelnou konverzaci. Navíc až dítě zjistí, že je to s těmi čápy trochu jinak, ovlivní to jeho důvěru k informacím, které mu dáváte.
Konverzaci můžete nenuceně začít i vy. Využijte třeba situace ve vašem okolí. „Můžete si společně všimnou, že sousedka je těhotná nebo například, že se kočce narodila koťata,“ uvádí příklady Krišová. Použijte i momenty, které vám mohou připadat trapné – ať už dítě uvidí, jak si měníte tampon nebo vás nachytá při sexu.
S dítětem také můžete společně číst knížky, které jsou na tato témata zaměřené, a pak spolu probrat, co se dozvědělo. Pro nejmenší děti Krišová doporučuje třeba knížku Jak se dělají děti nebo Co to tam mám, pro děti od sedmi let je například kniha Sex je vtipný slovo. Dětem od 12 let kupte třeba knihu Respekt: Všechno, co kluci potřebují vědět o sexu a lásce nebo Moje tělo je moje.
Krišová sama je spoluautorkou knihy Děti to chtěj vědět taky, která je určená pro rodiče a pomáhá jim toto téma uchopit. Na webu Konsentu je možné si zdarma stáhnout brožuru, která shrnuje základní informace.
Není na to brzo?
Možná máte pocit, že není kam spěchat. Krišová ale radí, aby rodiče řešili to, kde se berou děti, už s předškoláky. „Doporučuje se, aby to děti věděly ještě před nástupem do první třídy, protože tímto způsobem mají rodiče možnost být tím, kdo tu informaci předá. Ve škole se už pak šíří různé mýty,“ upozorňuje.
Důležité je to i proto, že se snižuje věk, kdy se děti setkávají se sexualizovaným obsahem. Prostředníkem je často internet nebo i starší kamarádi. „Samozřejmě v ideálním případě, když rodič dává dítěti mobil, tak ho poučí, stejně tak, jako když ho učí přecházet silnici a řekne mu, jaká jsou rizika a že se má rozhlédnout. I v tomhle případě je potřeba říct, že na internetu jsou i věci, které nejsou určené pro děti,“ radí Krišová.
Co porno a masturbace?
Dítě připravte na to, že může narazit na lidi bez oblečení nebo na videa, která ukazují sex. Podle Krišové je možné adekvátně věku i vysvětlit, že se jedná o pornografii, která je určená jen dospělým, a že v realitě soulož vypadá jinak.
Dětem dejte také návod, jak se zachovat, když na něco takového narazí. „Zdůrazňujte to, že se na ně nebudete zlobit, ale že budete rádi, když vám to řeknou. Když se totiž k takovému obsahu děti dostanou, dost často vědí, že to není něco, co by měli vidět, a pak se stydí svěřit se nebo se bojí, že budou potrestané, protože viděly něco, co neměly,“ popisuje Krišová.
Dalším tabu, které může rodiče zaskočit, je masturbace. „Už některé děti v předškolním věku přijdou na to, že když se dotýkají svých pohlavních orgánů, tak to vzbuzuje příjemné pocity,“ informuje Krišová.
Cestou ale podle ní není sexuální projevy dítěte zcela potlačovat. Vysvětlete mu, že jde o normální věc, která ale patří do soukromí, například do pokojíčku. „Když se to dítě musí skrývat, může mít pocit, že je divné, když má tu potřebu, ale zároveň to nemá dělat,“ vysvětluje Krišová.
Jak překonat vlastní stud?
Pokud s vámi o tom doma nikdo nemluvil, je přirozené, že se cítíte trapně. Pokud máte kamarády s dětmi v podobném věku, můžete se zeptat jich, jak tohle téma řeší.
„Pokud je dítě starší, klidně mu přiznejte, že nevíte jak na to. Můžete třeba říct to, že se s vámi o tom rodiče nebavili, ale vy to považujete za důležité, jen o tom neumíte mluvit a možná budete koktat nebo se červenat. Projevte zájem i o to, co si o tomhle tématu myslí dítě, jaká má očekávání třeba od prvního sexu a jak sexualitu a vztahy vnímá. Rodič nemusí být vždy machr, který všechno ví,“ uzavírá Krišová.
