„Mám kamarády, kteří místo povídání s holkou radši projíždí Tinder. A když jsme spolu venku, vytáhnou mobil a jdou kontrolovat, jestli jim tam nepřišla zpráva,“ říká Sharon, která studuje v Brně střední odbornou školu.
Podobnou zkušenost popisují i další mladí lidé. S online seznamkami moc spokojení nejsou, přesto tímhle způsobem hledá partnera více než polovina mladých Čechů.
Často je k tomu vedou okolnosti. Seznámit se naživo je totiž čím dál těžší, stejně jako spolu mluvit. Studentka Natálie to přisuzuje hlavně sociálním sítím a online prostředí. „Kvůli covidu jsme byli jako dvanáctiletí vrženi do online světa a fungovali jsme prakticky jen tam, což nás jako generaci ovlivnilo. Problém vidím v tom, že máme možnost zamýšlet se nad odpovědí na zprávu dopředu, a pak nás stresuje to, že bychom se bavili v reálném čase z očí do očí,“ vysvětluje.
Problém seznamování se ale netýká jen nejmladší generace. I přes obrovské možnosti dnešní doby přibývá lidí, kteří žijí bez partnera. A to i těch, kteří si to dobrovolně nevybrali. Tímto trendem se zabýval kulatý stůl, který uspořádal v říjnu Jihomoravský kraj spolu s Národním centrem pro rodinu.
Příliš mnoho možností
Podle výzkumu Masarykovy univerzity nemá partnera téměř třetina lidí do 29 let. Každý pátý nezadaný muž z této věkové kategorie sám sebe označuje za nedobrovolně single.
Většina ze single dotazovaných ale partnera aktivně nehledá, i když se vztahu nebrání. Ti, co hledají, k tomu využívají zejména online prostředky, ať už sociální sítě, nebo seznamovací aplikace, jako je Tinder, Badoo nebo Bumble. Ty fungují na principu lajkování fotek a udělování vzájemných shod.
Ani rostoucí počet dostupných kontaktů ale podle odbornice na seznamování Kristýny Mertlové nezaručuje úspěch, možná právě naopak. „Seznamovací aplikace mohou podporovat rychlé posuzování druhých lidí a vytvářet dojem téměř neomezeného výběru,“ vysvětluje Mertlová, která je zakladatelkou seznamovací agentury DATE2K a platformy Mingly. Dodává, že díky nekonečnému přísunu kontaktů vzniká iluze, že vždy přijde někdo lepší.
Problémem je i nedostatek zdravých vzorů v oblasti partnerského vztahu. Mladé lidi, se kterými redakce v rámci přípravy článku mluvila, ovlivňuje často například rozvod rodičů, zkušenost s nevěrou jednoho z nich nebo toxická komunikace. Vztahy tak navazují obtížněji a se skepsí, že stejně nevydrží.
Láska s chatbotem
Ze zmíněného výzkumuvyplývá také to, že tři čtvrtiny mladých mužů tvrdí, že neumí randit. U žen je to čtvrtina. Tento problém, z velké části způsobený přesouváním sociálních vazeb do online prostoru, může vést i k tomu, že mladí lidé přestanou randit úplně – partnera totiž nahradí chatbot.
Toho využívají muži i ženy. Nabízí možnost romantických či erotických interakcí, ale i emocionální podporu a pochopení. Složité není ani vygenerovat si pomocí umělé inteligence pornografii.
Na tento problém upozorňuje Nikol Schmidtová z Univerzity Palackého. „Přitažlivost AI společníků spočívá mimo jiné v nepřetržité dostupnosti, nehodnotícím přístupu, zrcadlení emocí a možnosti sebeodhalení,“ popisuje.
I když to může znít jako zápletka sci-fi filmu, emoční vztahy s chatboty jsou už realitou. Dokazuje to například kauza z února letošního roku, kdy společnost OpenAI ukončila model GPT-4o, který byl jednou z variant ChatGPT. Tento model se vyznačoval empatickým komunikačním stylem, který působil velmi lidsky a díky kterému si k modelu vytvářeli lidé nezdravou citovou vazbu, nebo s ním dokonce navazovali partnerský vztah. Jeho stažení pak způsobilo u spousty uživatelů zhoršení mentálního zdraví a truchlení podobně jako při ztrátě reálného partnera, jak informuje například The Guardian.
Třetí místa a vzdělávání
Jak tedy podpořit mladé lidi, aby se z online prostředí přesunuli do reálného světa? Klíčem by mohla být tzv. třetí místa. Název je odvozený od toho, že jde o třetí možnost, kde trávit čas – mimo domov a práci/školu. Může jít třeba o kavárnu nebo komunitní centrum. V ideálním případě by se ale mělo jednat o prostor, kde není nutné hradit vstupné nebo utrácet třeba za kávu či jídlo.
Dříve tato místa byla ve společnosti přirozeně. Lidé se scházeli třeba v kostele, knihovně nebo v rámci aktivit ve svých domovských městech a vesnicích, třeba na hodech. Své vize, jak tato místa znovu budovat, na kulatém stole sdíleli také zástupci mládežnických politických stran.
„Třetích míst bohužel ubývá. Přitom jsou podle mě skvělým prostorem pro setkávání, zejména pokud se k tomu přidá ten rozměr bezplatnosti, který je pro mladé lidi s omezenými finančními prostředky často důležitý,“ uvedla při diskusi na kulatém stole Marcela Šimková (Mladé Pirátstvo). Podporovat vznik takových míst by mohly obce nebo kraje.
Další možností, kde se lidé přirozeně potkávají, jsou kluby, spolky a zájmové aktivity, jako třeba běžecký klub, kreativní dílna nebo folklórní soubor. Ty by podle Adama Knedlhanse (Mladé ANO) měl stát více podporovat, a to zejména na regionální úrovni.
Důležitou součástí je i vzdělávání ve školách a případná revize toho, jak se učí o sexualitě. Součástí sexuální výchovy by měla být i nauka o vztazích a o jejich zdravé podobě, což dlouhodobě prosazuje například organizace Konsent.
Pro vyučující vytvořila i metodiku. „Přijde mi důležité poukazovat na to, že sexuální výchova není jenom o sexu, ale i o emocích, vztazích a hranicích. Souvisí s tím spousta dalších témat a jsou vzájemně provázaná,“ popsala pro Téma.21 metodička sexuální výchovy Dagmar Krišová, která s Konsentem spolupracuje.
V neposlední řadě jde také o osobní zodpovědnost rodičů. Dospívajícím by měli dávat dobrý příklad, o vztazích se s nimi bavit, vést je k samostatnosti a odolnosti a také se zajímat o to, jak na sociálních sítích tráví čas.
