„Bez klimatizace ani ránu!“ volá jeden tábor při pohledu na rtuť teploměru stoupající vysoko nad třicítku. „Jen ne klimatizaci, budu zase nemocná!“ děsí se druhá skupina a preventivně se halí do svetříků a šál. Kdo z nich má pravdu?
„V horkách, jaká teď panují, pokládám klimatizace za zdraví prospěšné. Několik věcí je ale vždy potřeba pohlídat,“ vnáší jasno pneumoložka Andrea Marčíková Vitkovská, která vede kroměřížské pracoviště SpiroMed.
Možná patříte k těm, kdo z vychlazeného obchodního domu pravidelně odcházejí se zarudlým krkem. „Problém je příliš velký rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou, který vašemu organismu způsobí teplotní šok,“ vysvětluje lékařka. V teple se člověku roztahují cévy a tělo se výrazně prokrvuje, ale když náhle vstoupí do studeného prostředí, musí rychle reagovat a cévy opět prudce stáhnout.
Citlivější lidé pak zkrátka nastydnou a uprostřed léta je tu najednou rýma nebo angína či třeba zánět spojivek.
Proto by rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou měl podle Andrey Marčíkové Vitkovské činit maximálně sedm stupňů. Na to je dobré pamatovat zvláště tam, kde si chlazení můžeme sami nastavit – doma, v kanceláři nebo třeba v autě.
„A myslet i na to, aby proud studeného vzduchu nemířil přímo na nás – například v autě otočit lišty nahoru a podobně,“ doplňuje lékařka. U veřejných míst, kde lze počítat s velkým teplotním rozdílem, je pak rada ještě jednodušší: do zimy je potřeba být vhodně oblečený, takže i v horkém létě zkrátka přibalíme svetřík nebo punčochy a v pravou chvíli se přioblékneme.
Základ? pravidelná údržba
Tak jednoduché to ale s klimatizacemi přece jenom není. Lidské zdraví ovlivňuje i to, jak se o tyto přístroje staráme. Automobilisté to znají – čištění klimatizace patří ke každoroční údržbě před sezonou. Platit by to ale mělo i pro chladicí systémy v ostatních prostorách.
„Ve filtrech se zachytí úplně všechno, každé zrnko pylu, prachu a tak dál. Takže zvláště pokud trpíte alergiemi, měla byste pravidelně čistit všechny filtry před sezonou i po sezoně. A být opatrná také na výskyt plísní,“ zdůrazňuje Andrea Marčíková Vitkovská.
Moderní výrobky v tomto ohledu ušetří práci, protože nejednou mají zabudované samočistící systémy. I tak je ale zpravidla potřeba ručně vyčistit filtry a pravidelně je měnit. O vše se samozřejmě umí postarat i specializovaná firma, případně autoservis.
Alergický na… chlad!
Alergie „na klimatizaci“ jako taková neexistuje, ale právě zachycené nečistoty mohou citlivým lidem působit potíže. A pak je tu alergie na chlad, která se může projevit kožní vyrážkou a svěděním anebo astmatickým záchvatem. Ti, kdo jí trpí, by měli s rizikem počítat a být v klimatizovaných prostorách opatrnější.
Také astmatikům nebo pacientům s CHOPN (chronickou obstrukční plicní nemocí), která působí trvalé zúžení dýchacích cest s velkou dušností, může chladný vzduch z klimatizace jejich stav zhoršit. Proto je zvláště důležité dbát na dodržení maximálního teplotního rozdílu, ideálně navíc zvlhčovat vzduch.
Pít i bez žízně
U křehčích lidí obecně, včetně seniorů nebo malých dětí, platí ještě další doporučení. „Malé dítě se přehřeje mnohem dříve než dospělý člověk, protože mnohem méně váží. Je proto potřeba důsledně dohlížet na pitný režim,“ upozorňuje lékařka.
V klimatizovaných prostorách nenastupuje pocit žízně, přesto je pít potřeba. Zvláště u dětí je také na místě volit vhodné oblečení: pohodlné, vzdušné, z prodyšných materiálů, jako je bavlna.
Pro případy, že už člověka „ofoukne“ a začíná ho pálit v krku, jsou po ruce přípravky se zinkem, selenem, základními vitaminy či kalobou, případně homeopatika. „A pravý poklad pro imunitu je kysané zelí. V něm máte vitamin C, enzymy a všechny důležité složky, které potřebujete na povzbuzení imunity,“ směje se pneumoložka Marčíková Vitkovská.
V chládku bez „klimy“
Při vysokých teplotách jsou tu i jiné možnosti, například posun pracovní doby do ranních hodin, kdy je ještě chladněji, přísun tekutin, častější přestávky nebo možnost práce z domova.
Zaměstnavatelé by podle platných právních předpisů měli extrémní horka zohlednit. Neznamená to ale automaticky, že by klimatizace měla být součástí vybavení každé kanceláře, ordinace nebo obchodu ani že zaměstnanci na venkovních pracovištích budou ponecháni vedru napospas.
Inspirovat se tím lze i pro běžné fungování a na nákup, se psem nebo na kolo vyrazit časně ráno, zatímco později během dne se horku nevystavovat a více se věnovat odpočinku.
Režimové možnosti využívá i lékařka Marčíková Vitkovská. „V naší čekárně klimatizace není, a tak nyní zveme pacienty tak, aby nemuseli na vyšetření čekat příliš dlouho. Starší lidé se i sami přeobjednávají na jindy, aby v nynějším počasí nemuseli cestovat,“ podotýká.
Kombinace přizpůsobení plánů, režimových opatření i správně používaných technických výdobytků, jako jsou právě klimatizace, tak mohou být cestou, jak se za extrémních teplot chránit a ve zdraví se dočkat příjemnějšího období.
