Příspěvek pediatra Tomáše Šmídy se na sociálních sítích objevil v červenci tohoto roku. Jde o ilustraci neočkovaného dítěte pohřbeného v rakvi pod zemí, kterou doprovází text spojující „Antivax biomatky“ s lidmi, kteří věří, že je Země placatá.

Fotku zveřejnil na svém oficiálním profilu, kde zároveň komunikuje s pacienty a podává informace například o ordinačních hodinách.
Na situaci reagoval spolek Rozalio, který prosazuje dobrovolné očkování a rodiče vzdělává o jejich právech a povinnostech v této oblasti. Na lékaře podal stížnost České lékařské komoře. „Považujeme za zcela nepřípustné, aby lékař se specializací v pediatrii veřejně zlehčoval, dehonestoval nebo převáděl do roviny morbidního vtipu téma úmrtí dítěte,“ píšou v dopise, který zveřejnili na svých stránkách.
Česká lékařská komora pro Téma.21 potvrdila, že stížnost přijala a začala se jí zabývat.
Fotku pediatr nakonec sám smazal, a pro Mladou frontu DNES uvedl, že chtěl upozornit na to, že počet lidí odmítajících očkování podle něj stoupá a jejich rozhodnutí mají často tragické následky.
Fotky nahých žen
Podobný případ se stal v lednu 2025. Tehdy vyvolal kontroverze příspěvek porodníka Antonína Pařízka, který na svých sociálních sítích zveřejnil fotky dvou nahých žen s váhovými údaji. Šlo o jeho pacientky těsně po porodu, vyfocené byly zezadu a tváře měly rozmazané. V přiloženém textu upozorňoval na rizika, která má obezita v těhotenství na zdraví dítěte.

Kritici příspěvek označili za body shaming, tedy zesměšňování těla pacientek, a upozornili, že není jasné, zda ženy se zveřejněním fotografií souhlasily. Pařízek poté doplnil, že souhlas žen má, ačkoli není jasné, zda se týkal jen pořízení fotky, nebo i použití na sociálních sítích.
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, pro kterou Pařízek v době zveřejnění příspěvku pracoval (a stále pracuje), mu nařídila příspěvek smazat a v lednu minulého roku pro Seznam Zprávy uvedla, že „situaci řeší s maximální vážností a přijímá opatření, aby se podobná věc neopakovala“. Mluvčí nemocnice Marie Heřmánková pro Téma.21 při přípravě tohoto článku v závěru srpna 2026 dodala, že s porodníkem věc vyřešili domluvou.
Mediální smršť bez skutečného efektu
Podle etika Miloše Mauera z Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Karlovy Univerzity jsou tyto příklady ukazatelem systémového problému. „Je tam nějaký vzorec, že ten lékař není s něčím spokojený, ale reaguje prudkým, poměrně paternalistickým (nadřazeným, pozn. red.) způsobem. Vytvoří to obrovskou protireakci, ale výsledek je, že se nic nikam neposouvá,“ popisuje Mauer.
Oba případy podle něj mají společné znaky. „Když se na to podíváme z pohledu lékařů, tak z nich mluví určité zoufalství, protože s tím chtějí něco dělat. Umím si představit, že když to zveřejní jen jako text, tak můžou mít pocit, že je to v dnešní době málo,“ konstatuje.
Oba ale prý zvolili způsob, který není etický a nefunguje. „Oba ti lékaři řeší něco podstatného. Akorát ta forma prostě nebyla dobrá. Vznikne sice mediální smršť, ale nemyslím si, že to má reálný dopad,“ podotýká s tím, že by to mělo mít dopad především na cílovou skupinu – tedy ženy s obezitou, které chtějí otěhotnět, a rodiče odmítající očkování. To se podle něj neděje.
Tento styl komunikace neodpovídá ani tomu, jak by si ho představovala Česká lékařská komora. Její etický kodex, který je pro lékaře závazný, mluví o úctě a respektu k pacientovi a lékaře nabádá, aby se nad pacientem nepovyšovali.
Narušená sebeúcta
U porodníka Pařízka vnímá Mauer jako problém zejména to, že jeho příspěvek nepracuje s lidmi s obezitou dostatečně citlivě. „Tihle lidé říkají, že se setkávají s odmítáním a nepochopením lékařů. Aby na sobě mohli začít pracovat, potřebují základní přijetí a sebeúctu. Reakce tohoto typu tento pocit narušují a tím pádem jsou součástí toho začarovaného kruhu,“ hodnotí etik.
Problematicky vnímá také souhlas obou žen. „Nestačí jenom říct, že pacient souhlasil a podepsal. Důležité je i to, jestli po něm nechceme něco, co je třeba nedůstojné,“ zdůrazňuje.
Oproti tomu kauza pediatra Šmídy poukazuje podle Mauera na neschopnost některých lékařů odlišit, kdy vystupují jako profesionálové a kdy jako soukromé osoby. „Mnoho diváků v nich vidí autoritu a oni by si to měli uvědomit. Ten pseudovtípek s dítětem v rakvi – to jsou takové ty vtípky, co si lidé posílají na Facebooku mezi kamarády. Ale nemůžete tohle posílat svým pacientům nebo jejich rodinám,“ podotýká etik.
Figurantky a oddělené profily
Řešením by v tomto případě podle Mauera mohlo být osobní a profesní život striktně oddělit. Pediatr Šmída by mohl mít dva profily na sociálních sítích – jeden používaný pro komunikaci s pacienty a jeden osobní.
Naopak u porodníka Pařízka se Mauer přiklání k názoru etika a jeho kolegy Marka Váchy, který v komentáři pro Seznam Zprávy konstatoval, že by možným etickým řešením byly fotografie sjednaných stážistů. „To by mi přišlo jako zajímavý nápad,“ komentuje.
Univerzální řešení ani doporučení pro lékaře, jak dodržet etické hranice a zároveň komunikovat důležitá témata, Mauer nemá. „Dnes potřebujeme obrázky a videa a něco, co nás prostě zaujme. Je to dilema,“ připouští s tím, že situaci komplikuje i jejich přetížení.












