„Cítila jsem se pod šíleným tlakem, byli kolegové a lékaři, co ze služby, která nemusela být tak špatná, udělali naprosté peklo. Psychicky mě to vyšťavilo. Myslím, že kdybych tam byla déle, tak bych byla na antidepresivech,“ přiznává Miroslava, která jako zdravotní sestra pracovala dva a půl roku, než dostala nabídku změnit obor. Okamžitě ji využila.
Podobných příběhů je ve zdravotnictví i sociálních službách mnoho. Někdo z oboru odejde, jiný zatne zuby a zůstává i přes psychické potíže. V extrémních případech se pak frustrace může projevit dokonce i násilím. To ve své práci zažil Dominik. „Stalo se, že sociální pracovník bil klienta. Řešilo se to a dostal vyhazov,“ popisuje a událost spojuje se syndromem vyhoření. „Změna je úplně jasná. Více peněz a více pracovat s lidmi, kteří jsou v sociálních službách dlouho, aby právě neměli syndrom vyhoření a nekončilo to takto. A rozhodně lepší podpora supervizorů,“ vyjmenovává.
Nízké platy, malá podpora
Podpora, kterou zaměstnanci v sociálních službách a zdravotnictví dostávají, je různá. Některá zařízení nabízí supervize, psychologické konzultace, masáže nebo například peer podporu, tedy možnost promluvit si s lidmi se stejnou zkušeností. Podle záchranářky Michaely jejich využití ale není tak populární. „Nemyslím si, že to je moc využívané, je kolem toho trochu stigma,“ popisuje zkušenost ve svém kolektivu. Podobný názor má i zdravotník David. „Ve zdravotnictví pořád dost funguje nastavení, že člověk musí všechno zvládnout sám a nehroutit se,“ říká.
Problémem, který přispívá ke špatnému psychickému stavu pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách jsou také neadekvátní odměny. Nástupní plat zdravotní sestry v květnu 2026 začíná na 29 tisících korun hrubého. Pečovatel si přijde na 20 tisících hrubého, v závislosti na osobním ohodnocení a vzdělání si mohou oba přilepšit maximálně o pár tisíc korun.
Platy se sice ve zdravotnictví i sociálních službách v dubnu 2026 zvedly o pět procent, odbory ale požadovaly růst minimálně o deset procent. Nejhůře placené pozice měly podle nich dokonce dostat o patnáct procent více.
Místo příplatku VR brýle
O tom, co by zlepšilo situaci v jejich oborech, mají zaměstnanci ve zdravotnictví a sociálních službách, které Téma.21 oslovilo, velmi konkrétní představu. „Důstojné platy a pracovní podmínky, dostatek personálu, možnost zkrácených úvazků a menší administrativní zátěž,“ uvádí Pavlína, která v sociálních službách pracuje více než 30 let a zkušenost má i jako zdravotní sestra. „Rozhodně by mi vyhovoval kratší pracovní týden, třeba 4 pracovní dny, ale za stejnou mzdu,“ přidává se Zdeňka, která je sociální pracovnicí v pečovatelské službě.
Namísto adekvátních odměn, které by vedly k motivaci nových zaměstnanců a tím také k méně vyčerpanému personálu i kratším čekacím dobám, představil stát plán na zlepšení duševního zdraví, který staví na virtuální realitě (VR). Skutečné lázeňské a rehabilitační pobyty, které navrhovaly odbory, by byly totiž příliš drahé.
V polovině května to uvedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) společně s Ministerstvem zdravotnictví (MZ) na tiskové konferenci, která informovala o podpisu deklarace na podporu duševního zdraví.
„Zdravotníci se budou moct dostat do pěti prostředí, ocitnou se třeba někde v horách nebo v lese, u moře nebo třeba v těch lázních. Nasadí si virtuální brýle, ideální bude, když zaměstnavatelé k tomu nakoupí třeba masážní křesla, a po ukončení práce se člověk na patnáct minut bude moci odreagovat od té náročné profese a půjde domů s vyčištěnou hlavou,“ popsala návrh předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková na tiskové konferenci.
VR krizi nevyřeší
Společně s oběma ministerstvy podepsaly kromě Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) třeba také Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR nebo Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů. Z řešení krize personálu pomocí VR brýlí nadšení nejsou, ale šlo podle nich o kompromis. „Víme, že zdravotníkům a lidem v sociálních službách by více pomohly lázně, více peněz a volna, ale virtuální realita je momentálně dostupnou a inovativní technologií, která prokazatelně může pomoci snížit stres a psychickou zátěž,“ vyjádřil se Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR na Facebooku.
Návrhu se zastává i ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), který ale přiznává, že krizi nevyřeší. „Virtuální realita samozřejmě není samospasitelným řešením. Může ale být moderním nástrojem například při zvládání stresu, prevenci vyhoření nebo podpoře psychické odolnosti zaměstnanců,“ uvádí v tiskové zprávě. Projekt by měl být financovaný z Operačního programu Zaměstnanost plus.
Hovadina a výsměch
Mezi zaměstnanci vyvolal návrh vlnu nespokojenosti a na sociálních sítích ho označují jako výsměch, hovadinu i vyhazování peněz. Podobné, i když umírněnější reakce, měli i pracovníci oslovení redakcí Téma.21. S tím, že VR může být v péči o duševní zdraví zaměstnanců přínosná, nesouhlasí.
„Nejsem proti inovativním technologiím, ale tady se opravdu netrefili,“ hodnotí návrh Pavlína s mnohaletou zkušeností ve zdravotnictví i sociálních službách. „V případě duševního zdraví, kdy jsme přehlceni informacemi a dobou AI, mi to nepřijde vhodné,“ přidává se sociální pracovnice Zdeňka.
Hrozivá čísla
Že aktuálně zažívá syndrom vyhoření, uvedla podle průzkumu z roku 2022 téměř polovina dotazovaných zdravotníků. Třetina popsala úzkosti, deprese nebo psychosomatické potíže a každý pátý zdravotník přiznal nadužívání alkoholu, léků nebo drog.
Kromě toho je problémem nedostatek pracovníků a vykrývání služeb. V průzkumu z roku 2025 uvádí pětina zaměstnanců v sociálních službách, že na oddělení nemají dostatek zaměstnanců pro to, aby zajistili potřebnou péči. Co se týče zdravotnictví, tam podle odhadů Ministerstva zdravotnictví chybí asi dva a půl tisíce sester, nedostatek je také pediatrů, zubařů nebo třeba psychiatrů.
Stát si přitom výpadek sociálních služeb a zdravotnických zařízení nemůže dovolit. Například terénní pečovatelé, kteří jsou jedněmi z nejhůře placených v sociálních službách, šetří státu až desítky miliard korun ročně. Domácí péče je totiž pro stát mnohonásobně levnější než péče o lidi v pobytových zařízeních.
Prázdné sliby?
Ve svých volebních programech se strany, které tvoří současnou vládu, sociálním službám a zdravotnictví hojně věnují. Například se zavázaly zajistit „dostupné a funkční sociální služby“ a „zkrácení čekacích lhůt na zákroky “ (ANO), poskytnout lidem „spravedlnost v sociální péči“ (Motoristé sobě) a vytvořit „dostupné zdravotnictví pro všechny“ (SPD).
Přitom výše vyjmenované podle pracovníků v těchto oborech nespraví patnáctiminutové přestávky ve virtuální realitě, ale hlavně vyšší platy a dostatek zaměstnanců. „Snažíme se ze všech sil, ale nejsme roboti, co můžou pracovat 24/7. Kdyby byly vyšší platy, je to pro více lidí lukrativnější studovat, budeme mít více personálu a dosáhneme tak té kratší objednací doby,“ vysvětluje Anna, která pracuje jako radiologická asistentka. Na dlouhé prodlevy v objednání si na jejím pracovišti lidé často stěžují, frustrující je to podle ní ale i pro personál. „Máme plně naobjednaný program a ještě děláme směny navíc, abychom tu objednací dobu aspoň trochu zkrátili,“ přiznává.
Není to náhrada
S reakcemi zaměstnanců, kteří jsou vůči vládním krokům skeptičtí, konfrontovala redakce Téma.21 ministerstvo práce a sociálních věcí. To se vyjádřilo také k negativní odezvě ohledně využití virtuální reality. „Tato inovativní řešení budou vždy pouze doplněním širších systémových kroků – nikdy jejich náhradou,“ ujišťuje tiskové oddělení MPSV.
Kromě kontroverzních virtuálních lázní je součástí deklarace také závazek, že se bude věnovat řešení nedostatku personálu, zlepšování pracovních podmínek, změna financování i sdílení dobré praxe. Jaká konkrétní opatření chystá a v jakém časovém horizontu je hodlá zavést, ale Ministerstvo práce a sociálních věcí neuvedlo. „Podpis deklarace je prvním krokem, na který naváže odborná diskuse a příprava návrhů změn. Jednotlivé kroky budou připravovány postupně v návaznosti na širší změny v systému sociálních služeb,“ odpovědělo na dotazy redakce.
