Zhubnout nebo nepít alkohol. To jsou jedna z nejčastějších předsevzetí, které si na začátku roku lidé dávají. Právě omezit alkohol se letos rozhodl i osmadvacetiletý František. Ví do čeho jde, tento detox, jak krátkodobou abstinenci nazývá, si totiž dopřává už po několikáté.
Kromě alkoholu omezuje pravidelně i nikotin, sladkosti nebo kofein. „Když abstinuji, tak je pro mě jednodušší udržet si pravidelný spánek a zdravý životní styl, takže to často spojuji se snahou například začít znovu pravidelně cvičit, zlepšit si spánek a podobně. Zároveň je to pro mě takový reality check, jak moc alkohol vlastně potřebuji a jak moc mi bude chybět,“ popisuje svou motivaci.
Více peněz a kila dolů
Podobné předsevzetí si v minulém roce dalo přes milion a půl lidí, říkají to čísla kampaně Suchej únor, která letos už po čtrnácté vyzývá k měsíční pauze od alkoholu. Účastníci kampaně z minulých let řadí mezi důsledky abstinence čistší hlavu, více než polovina si pochvaluje i nižší výdaje nebo kvalitnější spánek, třetina shodila přebytečná kila.
Nejtěžší podle nich bylo vydržet společenský tlak. To potvrzuje i zkušenost Františka, kterého jsme představili v úvodu článku. „Nemám problém nepít, teda až do té doby, když jdu někam s kamarády, třeba na koncert nebo do hospody. To se musím zapřít, abych si trochu toho alkoholu neobjednal,“ přiznává a dodává, že během svého detoxu chodí na podobné akce méně anebo z nich odchází domů dřív.
Snížení spotřeby, ale i pivo navíc
Průměrný Čech vypije ročně skoro deset litrů čistého alkoholu, každý desátý dospělý pak pije alkohol denně, jak zjistilo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Rizikově konzumuje alkohol 15–18 procent Čechů.
Nadměrná konzumace alkoholu přitom způsobuje řadu komplikací, včetně poruch spánku, psychických onemocnění, oslabení imunity, onemocnění jater nebo dokonce rakoviny. Ke zlepšení zdravotního stavu podle adiktologa Viktora Mravčíka vede i nárazová abstinence. „I krátkodobá pauza od alkoholu může mít pozitivní dopad na fyzické i psychické zdraví,“ popisuje ředitel výzkumu ve Společnosti Podané ruce.
Kampaň Suchej únor je v Česku poměrně známá a co se týče omezení nadměrného pití, zaznamenává i výsledky. Podle dat z minulých let každý druhý účastník po skončení výzvy dlouhodobě sníží svoji spotřebu alkoholu. František zažil ale i druhý případ. Zdravé návyky mu sice nějakou dobu vydržely, u alkoholu se ale musel začít lépe hlídat. „Myslím, že se mi párkrát stalo, že jsem si po ukončení abstinování dal, jak se říká, o pivko navíc. Případně za ten měsíc trochu vyjdu ze cviku a musím si vědomě hlídat, kolik toho vlastně chci nebo můžu vypít, což dělám normálně automaticky. Po zkušenostech ale už vím, že si na to musím dát pozor, takže letos to snad bude bez problému,“ doufá.
Nemusí to být únor
Letošní ročník Suchýho února shrnuje zkušenosti účastníků jednoduchou rovnicí: méně alkoholu znamená více ze života, tedy více času, lásky, kvalitnějšího spánku i více peněz.
Cílem kampaně není přimět lidi k úplné abstinenci, ale podpořit vědomý a zodpovědný přístup k alkoholu, který je podle spoluzakladatele kampaně Petra Freimanna pevnou součástí každodenního života. „Právě proto dává smysl se alespoň na chvíli zastavit a podívat se na to, kolik piju, jím, beru nebo scrolluju, proč a jaký to má na mě a moje okolí dopad,“ podotýká.
Do kampaně se může zapojit každý, a nemusí to být zrovna v tomto měsíci. Zájemci se ale mohou k výzvě Suchej únor přidat i na jejím webu, kde organizátoři zprostředkovávají třeba i kontakty na adiktologickou poradnu nebo Národní linku pro odvykání. A co když se to s abstinencí nevydaří na sto procent? Není důvod zahodit veškerý pokrok, připomíná Tomáš Šebek, lékař a zakladatel think-tanku Ministr zdraví. „Nevzdávejte se – důležité je pokračovat tam, kde jste skončili. Nenechte jedno zaváhání zničit celý měsíc,” vyzývá.
