Třesavka, ztuhnutí a nakonec smrt. Kvůli mrazu takto zemře každý rok průměrně 18 lidí bez domova. Člověk se totiž může podchladit už při deseti stupních nad nulou.
V zimě se proto lidé bez přístřeší obracejí na noclehárny. To je i případ Jarmily, která v září minulého roku vinou nemoci odpracovala jen několik dní. Nemocenskou dávku pak kvůli dluhu zabavil exekutor. Se zaplacením přespání v teple jí pomohly nocleženky od Armády spásy.
Motivační poplatek
Ty můžou lidé na webu organizace zakoupit už pojedenácté. Jedna stojí sto korun a její cena pokryje bezpečné přespání člověku, který si ho nemůže dovolit. Za noc běžně lidé v noclehárnách různých organizací zaplatí okolo 40 korun. V extrémních podmínkách ale většinou zařízení přijímají každého.
„My nikoho nenecháme na mrazu. Nocleženky nám ale pomáhají tuto službu financovat,“ zdůrazňuje pro Téma.21 vedoucí komunikace Armády spásy Tereza Melišová. V noclehárnách, které organizace provozuje, mají klienti k dispozici také teplé jídlo, možnost osobní hygieny a podporu sociálního pracovníka.
Armáda spásy nicméně upozorňuje, že ani poplatek, ani cena nocleženky reálnou cenu služby nepokryjí. „Částka rozhodně neodpovídá skutečnému nákladu za nocleh, jde pouze o motivační poplatek. Reálné náklady na zajištění služby jsou daleko vyšší,“ uvedla organizace minulý rok v diskusi pod svým příspěvkem na sociálních sítích.
Místo není pro všechny
Z peněz vybraných v rámci kampaně Nocleženka čerpají zařízení Armády spásy po celé republice. V zimních měsících poskytují dohromady asi 2 500 míst. Lidí bez přístřeší je ale v celém Česku více než 11 600, jak zjistil průzkum Ministerstva práce a sociálních věcí.
Jen v Praze je jich asi 2 600. Nocleh sice v různých zařízeních nabízí kromě Armády spásy i Charita, nezisková organizace Naděje a také město, pokud by se ale všichni lidé bez domova rozhodli tyto služby využít, jejich současná kapacita by podle Melišové nestačila. „Ideálním stavem by bylo, kdyby v každé městské části fungovalo alespoň jedno nízkoprahové denní centrum a jedna noclehárna,“ konstatuje.
Kapacitu přístřeší větší města v zimním období navyšují, a to zejména pokud teploty klesají pod nulu. Kromě lůžek nabízejí i tzv. teplé nebo volné židle, kde můžou lidé přečkat noc v teple alespoň vsedě.
Noclehem to nekončí
Nocleženka má kromě zajištění bezpečného noclehu také další význam. „Pro řadu lidí je to první kontakt se sociální službou,“ vysvětluje Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy.
Že to tak funguje v praxi, potvrzuje ředitelka Centra sociálních služeb Karla Larssona v Praze Šárka Bauer. „Právě v noclehárně často vzniká prostor začít řešit, co bude dál – doklady, zdravotní stav, příjem, práci nebo možnost stabilnějšího bydlení,“ vyjmenovává.
Postavit se na vlastní nohy zvládla i Jarmila z úvodu článku. Díky zajištěnému přespání měla čas stabilizovat svoji situaci. Od Armády spásy dostala potravinovou pomoc a peníze na dojíždění do práce, kde se jí nakonec podařilo získat smlouvu na dobu neurčitou. Aktivně řeší i své dluhy.
