Více než padesátiletá autoritářská vláda klanu Asadů a strany Baas (Socialistické strany arabské obrody) v Sýrii skončila před dvěma lety v prosinci. Tehdy se při státním převratu dostal k moci vůdce islamistické skupiny Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmad Šara a stal se prozatímním prezidentem. A vzápětí vydal zatykače na 160 osob spojených s asadovským režimem.
Účet po půlstoletí asadovské hrůzovlády je děsivý: mučení, popravy, chemické útoky na civilisty, etnické čistky, bombardování obytných oblastí, používání hladomoru jako válečné zbraně. Jen za občanské války přišlo podle odhadů OSN o život až půl milionu Syřanů a beze stopy jich zmizelo kolem sta tisíc.
Bašár Asad se ujal moci po svém otci Háfizovi v roce 2000. Navzdory počátečním slibům v jejím výkonu ještě přitvrdil. Nyní byl shledán vinným z úkladné vraždy a z toho, že jeho administrativa v roce 2011 spáchala v provincii Dar’á zločiny proti lidskosti. Už dříve soud nařídil zabavení všech jeho bankovních účtů a majetku včetně nemovitostí ve prospěch syrského státu.
Na začátku bylo graffiti
Právě v Dar’á na jihu Sýrie vypukly v únoru 2011 protivládní protesty, které se staly roznětkou pro povstání a následnou občanskou válku. Pod vlivem událostí takzvaného arabského jara v Tunisku a Egyptě posprejovala skupina školáků zdi ve městě protivládními hesly. Poté byli zatčeni a brutálně mučeni. Následné demonstrace v březnu režim potlačil ostrou střelbou do davu.
Asad vyslal do Dar’á armádu a město i okolí neprodyšně odřízl od zbytku země. Stovky lidí byly zastřeleny, tisíce zatčeny, zastaveno bylo zásobování i dodávky elektřiny a pitné vody. Kruté překonání odporu mělo být varováním pro zbytek Sýrie. Zásahu velel prezidentův bratr Máhir al-Asad. Také ten byl za to nyní odsouzen k hrdelnímu trestu.
Odpor vůči brutalitě v Dar’á se přelil i do dalších měst a přešel v občanskou válku, znásobenou ještě nástupem Islámského státu. Tu pak ukončilo až Šarovo povstání.
Veřejný proces s bratry Asadovými začal za značného zájmu veřejnosti letos na jaře. Spolu s nimi stanul před soudem brigádní generál Átif Nadžíb, jejich bratranec a někdejší šéf Oddělení politické bezpečnosti v provincii Dar’á. Jako jediný z trojice byl za přísných bezpečnostních opatření přítomen v soudní síni. Trest smrti mu vynesly úkladné vraždy a mučení.
Další procesy s představiteli dřívější vlády mají následovat. Někteří jsou také stíháni a souzeni mezinárodními orgány.
Ve zlaté kleci
Šedesátiletý Asad žije podle dostupných zpráv v Moskvě, kde vlastní několik drahých bytů. Bydlí s manželkou Asmou a třemi dospělými dětmi v přísně střeženém areálu. Rodina bývá vídána v moskevských luxusních obchodech. Asadovi se pokusili přestěhovat do Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Tamní vláda to ale z bezpečnostních důvodů zamítla. Asma Asadová nyní usiluje o znovuzískání britského pasu.
Politickému azylu v Moskvě se těší i Bašárův bratr Máhir al-Asad.
Izraelský server Ynet tvrdí, že někdejší vlivný politický partner a chráněnec Ruska Asad je už pro kremelský režim bezvýznamný. Z Putinova příkazu nesmí ani hovořit s médii. Přesto jej Kreml odmítl vydat do Sýrie k trestnímu procesu, navzdory tomu, že o to prezident Šara při osobních návštěvách v Moskvě opakovaně žádal.
Z teroristy demokratem?
Od nástupu do úřadu se Ahmad Šara snaží překonat svou minulost radikálního islamisty navázaného na al-Káidu a prezentovat se jako spolehlivý partner i pro západní svět. Své bojové jméno Abú Muhammad al-Džaulání odložil s nástupem k moci a přislíbil, že bude chránit nejen sunnitské muslimy, které se svou skupinou HTS reprezentuje, ale i všechna ostatní náboženství a etnika v Sýrii.
Jeho vláda poté vyzvala syrské válečné uprchlíky k návratu do vlasti s tím, že jim zaručuje bezpečí.
Přesto prozatím neplatí, že by v Sýrii – zbídačelé a zpustošené dlouhými roky konfliktu – vládl klid. Průběžně propukají lokální protesty, živelné násilí cílí především na alavity, ke kterým patřila Asadova rodina. Nepokoje a protialavitské násilí hlásila mezinárodní organizace Human Rights Watch letos v červnu hned z několika syrských governorátů (okresů).
Avšak už loni v březnu si útoky proti alavitům vyžádaly několik set mrtvých v oblasti přímořské Latákie, během celého roku docházelo k napadání, lynčování a popravám celých rodin. Britská vláda varovala před svévolným zabavováním majetku a vysidlováním na principu kolektivní viny.
Tlaku a zastrašování čelí také další minority jako křesťané nebo drúzové. Loni v červnu zahynuly tři desítky lidí při sebevražedném sunnitském útoku v řeckopravoslavném kostele sv. Eliáše v Damašku. Světoví křesťanští lídři včetně pravoslavného patriarchy Bartoloměje I. či papeže Lva XIV. poté syrskou vládu důrazně vyzvali k zajištění ochrany a svobod křesťanů.
Bezpečnostní situaci dále zkomplikovala i válka USA a Izraele proti Íránu a také posílení Islámského státu v severovýchodních oblastech země, které vláda nemá plně pod kontrolou. Zde se svůj vliv snaží udržet kurdské jednotky lidové ochrany (YPG). A mezi dalšími milicemi a kmenovými jednotkami probíhá živelné přeskupování i přetahování o moc.
Pro Ahmada Šaru a jeho administrativu jsou tak probíhající spektakulární soudní řízení nejen gestem spravedlnosti, ale také procesem, který posiluje jejich autoritu a legitimitu v očích domácího obyvatelstva i světové veřejnosti. Obojího budou mít ještě hodně zapotřebí.
