„Mluvíme o tom i proto, aby bylo zřejmé, co se může stát,“ řekla českým novinářům na zahájení výstavy její spolukurátorka, bývalá ředitelka Slovenské národní galerie (SNG) Alexandra Kusá.
Na začátku celého příběhu bylo ustanovení Martiny Šimkovičové (nezávislá za SNS) – někdejší televizní moderátorky a protagonistky ultrapravicové a dezinformační scény –ministryní kultury v říjnu 2023. Následovala série kontroverzí, mezi jiným ministryně sáhla k personálním obměnám v čele předních slovenských institucí. Tak byl z pozice ředitele veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) odvolán Ľuboš Machaj a instituci nahradila nově definovaná Slovenská televize a rozhlas (STVR). Spolupráci s nimi poté v obavě z politické podjatosti zastavil Český rozhlas.
V srpnu 2024 skončili ve funkcích také ředitel Slovenského národního divadla Matej Drlička a právě šéfka SNG Alexandra Kusá. „Viete, že SNG sa dnes pýši novým šatom, je úspešně zrekonstruovaná, ale keď vojdete, nevidíte tam slovenskú zástavu, a čo je horšie, nevidíte tam umenie – obrazy, sochy, niečo, čo vytvorili aj naši slovenskí umelci,“ citují hlavní výhradu Šimkovičové kurátoři pražské výstavy v jejím úvodu.
Budova SNG v Bratislavě, po celkové rekonstrukci znovuotevřená v březnu 2023, přitom od té doby hostila například expozici poválečné slovenské architektury, práci současníka Kristiána Németha nebo díla předních českých umělců z dob moderny. Galerie také pořádala filmové projekce a programy pro školy, dávala prostor studentům umění, rozšiřovala sbírky či rozvíjela mezinárodní spolupráci.
Ide to hopem
„Nepodceňujte, ide to hopem!“ varuje dnes českou veřejnost Alexandra Kusá. Ministerstvo místo ní postupně dosadilo čtyři ředitele, všechny bez odborných předpokladů. Následovaly chaotické a neprůhledné organizační změny, rušení už naplánovaných výstav, odstraňování ideově nevyhovujících děl či propad návštěvnosti. Během úřadování – v pořadí už třetího – ředitele Jaroslava Niňaje od podzimu 2024 do jara 2025 podala stovka z 270 odborných zaměstnanců hromadnou výpověď.
„Slovenská národní galerie tak, jak ji známe, kolabuje. Roky budované renomé a odborné zázemí jsou v troskách,“ zdůvodnili.
Pod zelenou vlaječkou
Poměry se ještě vyhrotily, když vedení SNG přikázalo zaměstnancům odstranit ze sociálních sítí kritické příspěvky. Ti reagovali vytvořením paralelního online prostoru Slobodná národná galéria. Zde informovali veřejnost o nátlaku na zaměstnance, ohrožení mezinárodních projektů, či dokonce o rozprodeji sbírek.
Spolu s obdobnými platformami, které vznikly po zásazích ministryně Šimkovičové v dalších institucích, se pak zformovala celoslovenská protestní iniciativa Otvorená kultúra! s charakteristickou zelenou vlaječkou coby jednotícím emblémem. K manifestacím, protestním happeningům a rozmanitým kreativním projevům nesouhlasu se spontánně připojila veřejnost, slovenské kolegy solidárně podpořili i Češi.
Například k výročí Slovenského národního povstání zaměstnanci umístili na fasádu SNG heslo Začnite s vysťahovaním!, kterým povstání v srpnu 1944 začalo, ale které nyní nabylo aktuální souvislost. Na plot kolem budovy SNG lidé na výzvu „Zanechajte nám odkaz“ vyvěšovali lístky se slovy podpory. Část plotu je nyní součástí pražské expozice.
„Udalosti s ničením kultúry boli naozaj divokou skúsenosťou, ale mali aj svoje svetlé stránky. Zistili sme, aké to je byť odvážny a aké sú naše hranice. A vieme, ako vie v takej chvíli pomôcť solidarita,“ řekla v Praze médiím Alexandra Kusá.
Ďábelský plán?
Momentální skóre oficiální kulturní politiky vůči SNG na Slovensku je dle bývalých zaměstnanců 14 zrušených výstav, pokles programů pro veřejnost o 50 % anebo takřka třetinový úbytek návštěvníků. Podle nich jsou na vině nominanti ministryně, kteří „výstavní prostory v galerii poznali až po svém jmenování“ a co se týká odborné práce v SNG, „nerozuměli jejímu obsahu ani procesům provozu“.
„Osoby kolem ministryně dostaly svůj rezort a přistupují k němu feudálně: toto je jejich, tam si dají svého člověka. A jejich lidé tomu prostě nerozumí. Ke kultuře nemají žádný vztah,“ popsala Kusá pro Téma.21. „Nejde o žádný ďábelský plán, zkrátka umějí jenom ničit. Když to dělají v jiných oborech, tam lidé nejsou zvyklí se za sebe postavit. V kultuře to ale děláme jinak,“ zdůrazňuje bývalá ředitelka.
Pražská výstava se otevřela v čase, kdy ministryni Šimkovičovou přijal v Praze její nový český protějšek Oto Klempíř (Motoristé sobě), aby tu „s radostí obnovili zamrzlé vztahy“. Jak poté prozradili, Klempíř s ní diskutoval například o její zkušenosti s postupem vůči veřejnoprávním médiím.
Jak glosovala pro média česká spolukurátorka výstavy Helena Musilová: „Příběh slovenského vzdoru je inspirací i pro nás, tak uvidíme.“
