Problémy s plodností, přibírání a hormony, které nefungují správně. I když syndrom polycystických vaječníků (PCOS) v Česku postihuje až každou osmou ženu, diagnózu dostane jen necelá třetina těch, které tyto problémy mají. Podle odborníků za to může nepřesný název, který se proto rozhodli změnit. O tom, jak PCOS zasahuje do běžného života, jsme natočili rozhovor.
Jedno písmeno
Nové pojmenování zní polyendokrinní (tedy vícesystémový) metabolický ovariální syndrom (PMOS). Název reflektuje hormonální změny, špatně fungující metabolismus a na rozdíl od toho původního se nesoustředí na cysty na vaječnících, podle jejichž (ne)přítomnosti předtím lékaři ženy diagnostikovali. Ukázalo se totiž, že velká část pacientek vůbec cysty nemá, i když jejich ostatní problémy této diagnóze odpovídají.
Lékaři se ale často zaměří hlavně na řešení problémů s otěhotněním, které tyto pacientky mít nemusí. Když žena otěhotnět nechce, na potíže jí předepíší hormonální antikoncepci, která může některé příznaky zmírnit, ale původ problému neřeší. Ženy, které cysty nemají, se proto často setkávají s bagatelizací, když chtějí řešit problémy s přibíráním, vysokou produkci inzulinu nebo nadměrné ochlupení. Tím, že je v novém názvu onemocnění označované jako metabolické, musí neochotní lékaři brát vážně i jiné než jeho gynekologické aspekty.
Nejde o slovíčkaření
Změna názvu silně rezonuje i českými ženami s touto diagnózou. Rozhodně podle nich nejde o banalitu.
„Pro mě to není jen slovíčkaření, v medicíně na jméně sakra záleží. PMOS konečně vytahuje tuhle diagnózu ze škatulky ‚gynekologický problém s cystami‘ a přiznává to, co my pacientky víme už dávno: že je to komplexní, celotělový a metabolický problém,“ popisuje Karolína Hájková, která o tomto onemocnění šíří osvětu na sociálních sítích pomocí profilu KlubPCOSholek.
Syndrom polycystických vaječníků odkazuje na reprodukční zdraví, ačkoli v realitě ovlivňuje celé tělo. Ženy bez příčiny přibírají, špatně odbourávají cukry a tuky a jejich tělo produkuje špatné množství hormonů, což vede nejen k problémům s plodností, ale i zvyšuje riziko cukrovky a dalších onemocnění.
Na sociálních sítích některé ženy v souvislosti se změnou názvu popisují i dojetí a označují informaci jako dobrou zprávu, i když přiznávají mírnou skepsi. „Ještě chvíli potrvá změna vnímání. Snad už to nebude jen: ‚Chceš teď otěhotnět? Ne? Tak ber hormonální antikoncepci a neotravuj ‘,“ doufá v komentářích další z žen.
Realistický přístup popisuje i Hájková, která uvádí, že se přístup v ordinacích zcela jistě nezmění ze dne na den. I přesto ale vkládá do nového názvu naději. „Doufám, že to otevře dveře k lepší spolupráci mezi gynekology, endokrinology i praktiky a že nás konečně začnou brát vážně jako celek, ne jen jako soubor nefunkčních vaječníků,“ říká.
Přechodné období
Celý proces iniciovala australská endokrinoložka Helena Teedeová, která je ředitelkou Centra pro výzkum a implementaci v oblasti zdraví žen na Monashově Univerzitě. Přijetí názvu podpořilo v odborném průzkumu přes 70 procent dotazovaných zdravotníků a přes 85 procent žen s touto diagnózou.
Lékaři a instituce teď vstupují do tříletého přechodného období, kdy bude možné využívat oba názvy. Po jeho skončení už bude nutné využívat jen nový název, tedy PMOS. A to jak v ordinací, tak v odborných publikací i učebnicích.
