„Formálním postojem americké vlády je, že Grónsko by mělo být součástí USA,“ prohlásil vlivný Trumpův poradce Stephen Miller. Učinil tak poté, co jeho manželka zveřejnila na síti X mapu ostrova v barvách americké vlajky a doprovodila ji poznámkou „SOON“ (brzy).
Připojení Grónska k USA zmiňoval Donald Trump již v roce 2019, během svého prvního funkčního období. Tehdy mluvil o koupi. Stejnou cestu americká administrativa navrhuje – po několika dnech znepokojivých prohlášení a narážek na možné užití ozbrojené síly – také nyní.
„Opravdu ho potřebujeme z hlediska bezpečnosti,“ prohlašuje o ostrově Trump a doplňuje: „Tak či onak toho dosáhneme.“ Hodlá tak učinit do konce svého funkčního období v lednu 2029.
Zpochybnění práva i mezinárodních struktur
Dánští i grónští reprezentanti reagují jednoznačně: ostrov není na prodej a v úvahu nepřicházejí ani jiné metody. Vojenská intervence v Grónsku, které je coby součást Dánského království stejně jako USA členem NATO, by pak znamenala praktický konec Severoatlantické aliance.
Připomněla to dánská premiérka Mette Frederiksen. A zdůraznila: „USA nemají právo anektovat žádný ze tří národů dánského království.“ Třetí zemí pod dánskou korunou jsou Faerské ostrovy.
Její grónský protějšek Jens Frederik Nielsen doplnil: „A už dost. Už žádný nátlak. Už žádné fantazie o anexi. Jsme ochotni diskutovat, ale musí se tak dít příslušnými kanály a s respektem k mezinárodnímu právu.“ Dánský velvyslanec v USA Jesper Møller Sørensen dodal: „Očekáváme plné respektování územní celistvosti Dánského království.“
Mají americké zájmy meze?
Společným prohlášením vyjádřili Dánsku podporu představitelé několika evropských zemí, mj. Francie, Německa, Polska nebo Spojeného království. „Grónsko patří svému lidu a pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodovat o záležitostech týkajících se jejich vztahů,“ uvedli ve společném prohlášení. Na rozlehlém, avšak řídce osídleném ostrově žije zhruba 58 tisíc lidí. Lídři dále vyzvali k „dodržování zásad Charty OSN, včetně suverenity, územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic“.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že se příští týden chystá s Dánskem jednat. Jeho francouzský protějšek Jean-Noël Barrot tvrdí, že mu Rubio v telefonátu „vyloučil možnost invaze“. Viceprezident J. D. Vance však pro Fox News odmítl použití vojenské síly vyloučit a sdělil, že prezident Trump je „ochoten zajít tak daleko, jak bude nutné“, aby „bránil americké zájmy“.
Američané už jsou na místě
„USA své požadavky stavějí především na geografii a na bezpečnostních ohledech. Geograficky je Grónsko součástí severoamerického kontinentu, ačkoli z tohoto hlediska by se jej mohla dožadovat spíš Kanada,“ shrnul pro Téma.21 Miroslav Wlachovský, někdejší slovenský velvyslanec v Dánsku (2018–2022) a ministr zahraničí v Ódorově vládě. „Bezpečnostní hledisko se pak týká hlavně možného přeletu mezikontinentálních balistických střel a jejich likvidace,“ doplnil.
Ani tento argument však není přesvědčivý. Po druhé světové válce uzavřelo Dánsko s USA smlouvu, kterou obranu Grónska svěřilo Američanům. Ti zde během studené války provozovali několik základen, dnes je v provozu vesmírná základna Pituffik (dříve letecká základna Thule) na severozápadě země, 1200 km za severním polárním kruhem. Ta je součástí amerického systému protivzdušné obrany a důležitým strategickým bodem k zajištění bezpečnosti Arktidy. Trvalá posádka má zhruba stovku členů.
Dánsko do obrany investuje
Zmíněná smlouva Američanům umožňuje podle vlastního uvážení navýšit svou vojenskou přítomnost na ostrově a dánská strana to americkým partnerům v minulosti opakovaně nabízela. USA o to však nikdy oficiálně nežádaly.
„Na základě těchto smluv je bezpečnost v oblasti pokrytá dostatečně. A Dánové i Gróňané dali i nyní najevo ochotu o těchto bezpečnostních aspektech dále s Američany hovořit,“ podtrhl Miroslav Wlachovský.
Jak připomněl na síti X velvyslanec Jesper Møller Sørensen, Dánsko navíc nadále posiluje bezpečnostní výdaje pro oblast Arktidy a severního Atlantiku. V loňském roce takto vyčlenilo 13,7 miliardy dolarů (asi 290 miliard českých korun).
Stálá přítomnost americké armády na ostrově nicméně bazálně zjednodušuje možnost jeho vojenského převzetí: Dánsko ani Grónsko zde prakticky žádné vojáky nemají.
Jednoduché nápady se složitými řešeními
„To by však bylo v prvé řadě nelegální z hlediska mezinárodních vztahů,“ poukázal Miroslav Wlachovský. „Dále, aby jeden člen obranné aliance napadl druhého, to charakterizuje spíše Varšavskou smlouvu než NATO a znamenalo by to téměř jistě její konec. O to ve skutečnosti, domnívám se, nikdo nestojí,“ navázal a dodal: „Nadto o připojení určitého území ke Spojeným státům nerozhoduje prezident, ale Kongres. A nemyslím si, že by se v Kongresu USA našla pro takový krok dostatečná podpora.“
Slovenský diplomat je skeptický i k možnosti odkupu. „Aby takový obchod mohl proběhnout, musel by tu kromě kupce být i prodejce,“ podotkl Wlachovský.
Nápad Američanů Grónsko od Dánského království odkoupit není nový, tuto možnost zkoumali už v roce 1867 a v roce 1946 se o totéž pokusili znovu. „Nicméně když USA v roce 1916 koupily od Dánska jeho někdejší kolonii – Panenské ostrovy v Karibiku, uzavřely obě země smlouvu, ve které USA výslovně uznávají přináležitost Grónska k Dánskému království,“ upřesňuje Miroslav Wlachovský. Tato století stará úmluva je stále v platnosti.
Touha vlastnit
V posledních letech se s oteplováním planety a odtáváním ledu, který pokrývá Grónsko až z 80 %, se hovoří také o zdejších významných zásobách vzácných zemin, kovů nebo ropy. Jejich těžba je však zatím v extrémním grónském podnebí a s takřka nulovou infrastrukturou zcela neefektivní, ba téměř nemožná.
Dostupnější se postupně stávají námořní trasy v severním Atlantiku, které by mohly sloužit mezinárodnímu obchodu. Prezident Trump i lidé z jeho okolí v uplynulých dnech naznačili, že jednou z jejich motivací je i kontrola nad těmito cestami.
Samostatnost je nyní méně atraktivní
„Upřímně se mi zdá, že v Dánsku americké tužbě Grónsko převzít nikdo racionálně nerozumí,“ shrnul Miroslav Wlachovský. „Důvody, které se zmiňují, se mi jeví spíše jako formální záminky k tomu, aby Donald Trump mohl ostrov přičlenit k USA jako další členský stát a vyhovět své touze tak strategický prostor vlastnit.“
Po připojení k USA nijak neprahnou ani sami Gróňané. Americká hrozba dokonce podle loňského průzkumu oslabila jejich volání po větší míře autonomie. Přináležitost k Dánskému království jim totiž kromě ekonomických či správních výhod dává záruky příslušnosti k evropským obranným a politickým strukturám s jejich respektem k mezinárodním úmluvám a právu. Zda ty budou pod stupňujícím americkým tlakem dostačovat, ukážou nadcházející měsíce.
