Po včerejších pětihodinových rozhovorech mezi ukrajinskou a americkou delegací se „podařilo dosáhnout významného pokroku“, sdělil na síti X zmocněnec prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff. „Reprezentanti vedli hloubkové diskuse o dvacetibodovém mírovém plánu (který USA ve spolupráci s Ruskem dříve předložily Ukrajině v 28bodové verzi a který poté ukrajinská strana revidovala – pozn. red.), o ekonomických agendách a dalších otázkách,“ upřesnil Witkoff.
Zelenskyj už předem připustil jako kompromisní řešení, aby se Ukrajina vzdala členství v NATO výměnou za bezpečnostní záruky. Ty by poskytovaly USA i Evropa a byly by právně závazné.
„Klíčové je, aby všechny kroky, na kterých se s partnery dohodneme, fungovaly v praxi, aby zajistily zaručenou bezpečnost,“ napsal Zelenskyj na síti X. „Mír mohou přinést pouze spolehlivé záruky.“
Ve skupinovém chatu, který zveřejnil deník Politico, ukrajinský prezident dodal: „Tyto bezpečnostní záruky jsou příležitostí, jak zabránit další vlně ruské agrese.“
Jak dnes sdělil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, pro Rusko je jedním z klíčových bodů možné dohody právě záruka, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Územní ústupky?
USA po Ukrajině nadále požadují, jak potvrzuje agentura AFP, aby se vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Zde v roce 2014 vyhlásili separatisté samostatné republiky, v roce 2022 je pak Vladimir Putin spolu s dalšími ukrajinskými územími připojil k Rusku.
V neděli večer Zelenskyj informoval média, že mu američtí vyjednavači navrhli vytvořit v Doněcku demilitarizovanou ekonomickou zónu. To však označil za „nefér“ a za prakticky neproveditelné.
Evropa pod tlakem
V těchto hodinách se Volodymyr Zelenskyj schází s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem, s předsedkyní Spolkového sněmu Julií Klöcknerovou a se spolkovým kancléřem Friedrichem Merzem.
Večer se pak k Merzovi a Zelenskému připojí také prezidenti či premiéři Dánska, Finska, Francie, Itálie, Norska, Polska, Nizozemska, Švédska a Británie, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Jak poukázal deník Politico, evropské delegace vstupují do jednání pod tlakem americké strany. Mírový plán, který USA předložily, totiž zvýhodňuje ruskou stranu a opomíjí podíl Evropy i její zájmy. V minulém týdnu americký prezident Donald Trump veřejně označil evropské lídry za slabé a zpochybnil další americkou pomoc Ukrajině.
Navíc se tento čtvrtek koná v Bruselu vrcholná schůzka všech 27 lídrů Evropské unie. Jejím předmětem bude i otázka další finanční pomoci pro Ukrajinu. EU usiluje o to, aby byly na pomoc Ukrajině využity prostředky ve výši 185 miliard eur v ruských státních aktivech držených v bruselském depozitáři Euroclear, mezi členskými státy však o tom nepanuje shoda. Odmítá jej také nový český premiér Andrej Babiš.
Historická varování
Do toho zaznívají ostrá varování. „Jsme dalším cílem Ruska a už teď jsme v nebezpečí,“ prohlásil minulý týden v Berlíně generální tajemník NATO Mark Rutte. „Rusko přineslo válku zpět do Evropy a my musíme být připraveni na takovou válku, jakou zažili naši prarodiče a praprarodiče.“
Německý kancléř Friedrich Merz v sobotu na bavorském sjezdu svých domovských křesťanských sociálních demokratů varoval: „Stejně jako v roce 1938 nestačily Sudety, Putin se nezastaví, pokud padne Ukrajina. A každý, kdo si stále ještě myslí, že to Putina uspokojí, by si měl pečlivě prozkoumat jeho strategie, dokumenty, projevy a vystoupení,“ prohlásil Merz s tím, že Putinovým cílem je „obnovení starého Sovětského svazu v jeho někdejších hranicích“, a proto jsou v ohrožení všechny země, které kdysi „patřily k této říši“.
