Snaha svrhnout Madurův režim byla delší dobu patrná. Sám Donald Trump otevřeně řekl, že nejlepším řešením by byl dobrovolný odchod prezidenta z Venezuely do exilu. Spojené státy považují venezuelský režim od zfalšovaných voleb v roce 2024 za nelegitimní. Volební podvody, potlačování a mučení opozice kritizovala i Organizace amerických států, která sdružuje státy Severní i Jižní Ameriky. Ta také ale v poslední době obě země vyzývala ke zdrženlivosti a očekává se, že americkou akci odsoudí.
První informace o výbuších přišly z hlavního města Caracasu. Nebylo z nich ale úplně zřejmé, k čemu přesně došlo. Svědci hovořili o tom, že po explozích slyšeli zvuk letadel a helikoptér, což ukazovalo na to, že se jednalo o útok zvenčí. Zprávy o útocích přicházely postupně a Bílý dům se k nim napřed nevyjádřil. Až po několika hodinách, kdy o tom, že útoky provedly právě americké síly na rozkaz prezidenta Trumpa referovala světová média, administrativa tuto informaci potvrdila.
Prezident pak na sociálních sítích napsal, že Spojené státy zajaly Nicoláse Madura a jeho manželku. Možnosti nasazení speciálních sil naznačuje i to, že na záběrech jsou vidět vrtulníky, které se k samotným leteckým úderům nepoužívají. Je tedy zřejmé, že americký útok zahrnoval i pozemní síly, byť nejspíš v malém rozsahu a s jediným cílem, kterým bylo zajetí Nicoláse Madura.
V podvečer našeho času vystoupil prezident Trump na tiskové konferenci. Při ní prohlásil, že Venezuelu povedou dočasně Spojené státy americké, dokud nebude ustavena přechodná vláda. Zároveň dodal, že to Američany nebude nic stát, protože americké ropné společnosti se budou podílet na rekonstrukci
venezuelského ropného průmyslu. Ropná zařízení pak mají údajně střežit američtí vojáci. Není ale jasné, jak přesně chce Trump zemi řídit a zda existuje nějaká dohoda s dalšími oporami Madurova režimu, především armádou a tajnou policií.
Největší část svého vystoupení věnoval americký prezident ropě. Venezuela má největší doložené zásoby této suroviny na světě. Právě ropná zařízení by měli střežit američtí vojáci. Trump ale dodal, že se nebojí nasadit pozemní síly i ve větším rozsahu. Otázka je, jak se k něčemu takovému postaví Kongres. Bez svolení zákonodárců může prezident ozbrojené síly nasadit na maximálně 60 dní.
