Tulsi Gabbardová sloužila jako členka Národní gardy v Iráku, později zastupovala v barvách Demokratické strany v americké Sněmovně reprezentantů Havaj. Do roku 2016 byla dokonce místopředsedkyní Demokratického celonárodního výboru. Spolu s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym jde o další výraznou a kontroverzní postavu, která opustila demokraty a přidala se k Trumpovým republikánům.
Podpora diktátora
První výrazný skandál si připsala v roce 2017, kdy se vydala jako členka americké sněmovny do Sýrie, kde podpořila diktátora Bašára Assada. V rozporu se zjištěními amerických a francouzských tajných služeb i mezinárodních vyšetřování vedených OSN a Organizací pro zákaz chemických zbraní tvrdila, že útoky chemickými zbraněmi proti povstalcům byly zinscenované. Toto své přesvědčení zopakovala při nominačním slyšení na šéfku tajných služeb a zjevně si to myslí dodnes.
Menší rozruch způsobilo třeba její vyjádření, že Amerika má na Ukrajině biolaboratoře provádějící tajný a nebezpečný výzkum. To bylo jako opsané z ruské propagandy. Podobně v souladu s ruskou pozicí je její označení Zelenského za autokrata. V loňském roce po návštěvě japonské Hirošimy pak na sociální sítích zveřejnila tříminutové video, v němž varuje před jaderným holokaustem. Nekritizuje ovšem třeba ruské jaderné hrozby, které z Kremlu zní v souvislosti s válkou na Ukrajině. Do jaderné války prý lidstvo ženou „váleční štváči z řad politické elity,“ kteří „nerozvážně vyvolávají strach a napětí mezi jadernými velmocemi.“ Tato věta je v podstatě jen lehce zastřenou jadernou hrozbou, kterou Kreml opakuje od doby, kdy jeho plán na rychlé ovládnutí Ukrajiny selhal.
Bez důvěry prezidentova okolí
Role ředitele tajných službě nebývá obvykle ve středu zájmu.. Ředitel je členem americké vlády a dohlíží na činnost všech 18 tajných služeb zařazených pod různé organizace od nezávislé CIA, přes rozvědky ozbrojených sil až po zvláštní úřad pod Ministerstvem financí. Senát ředitele obvykle schválí jednohlasně, nebo přinejmenším jasnou většinou. O mnohém svědčí už to, že Gabbardová prošla poměrem 52 ku 48 hlasům a hlasoval proti ní dokonce i republikán a bývalý předseda Senátu Mitch McConell.
A ani ve funkci se Gabbardová nedrží zpátky. Brzy po svém nástupu propustila přes stovku agentů různých tajných služeb za údajně nevhodné vyjadřování v interní elektronické komunikaci. V létě odmítla informace o mírových jednání s Ruskem sdílet s tajnými službami Austrálie, Británie, Kanady a Nového Zélandu. Zajímavé je, že jí zjevně nevěří ani Trumpovo okolí. Kvůli své dřívější podpoře Venezuely údajně nebyla informována o chystané vojenské akci proti Madurovi. To je skutečně velmi neobvyklé.
Tajná stížnost
Když na konci ledna tohoto roku FBI provedla soudem posvěcenou razii v sídle volební komise v okrese Fulton v Georgii, byla Gabbardová u toho. Zabavení dokumentů o registraci voličů a dalších dat proběhlo v souvislosti s obnoveným šetřením voleb v roce 2020 ze strany ústřední komise v Georgii. V ní od loňského roku sedí většina Trumpovi nakloněných republikánů.
Nic z toho ovšem neobjasňuje, co na místě dělala Gabbardová. Vymáhání dodržování zákona na domácí půdě není v její gesci. I navzdory tomu vede paralelní vyšetřování voleb v roce 2020 a opakovaně veřejně bez důkazů, tvrdí, že její lidé nacházejí dokumenty dokazující podvody. Gabbardová, o jejíž nestrannosti lze úspěšně pochybovat, se tak může snažit podpořit Trumpova slova o ukradených volbách.
Ředitelku navíc stížnost anonymního oznamovatele z jejího vlastního úřadu podaná před osmi měsíci viní z omezování přístupu k tajným informacím dle politického klíče. Gabbardová s odkazem na národní bezpečnost obsah tajila i před nejvyššími zákonodárci z tzv. Gangu osmi. Do něj patří předseda sněmovny, předseda sněmovní opozice, předseda Výboru pro tajné služby a nejvýše postavený člen opozice. Dále předsedové senátní většiny i menšiny a opět dva členové senátního Výboru pro tajné služby.
Gabbardová stížnost těmto zákonodárcům zpřístupnila v úterý, jen den poté, kdy zprávu o její existenci zveřejnil deník Wall Street Journal. To posiluje přesvědčení, že dokument bylo možné předat Gangu osmi dříve, ale i podezření, že kdyby se celá věc nedostala na veřejnost, byl by dále utajován.
Zmatená vyjádření
Když se veřejnost o stížnosti dozvěděla, Gabbardová se bránila, že ji za neopodstatněnou označila Generální inspektorka Tamara Johnsonová. Tuto informaci ovšem zveřejnil Chritopher Fox, nástupce Johnsonové a zároveň bývalý poradce Gabbardové. Původní memorandum od Johnsonové, na které se odvolává, zveřejněno nebylo.
Demokrat Jim Hines ze sněmovního Výboru pro tajné služby, který už se s textem seznámil, prohlásil, že vzbuzuje další otázky. Znepokojivý je prý jak samotný obsah, tak prodlení před předáním Kongresu. Za normálních okolností by Gabbardovou čekalo minimálně grilování v Kongresu a možná i odvolání z funkce. Jenže díky jejímu „vyšetřování“ voleb nad ní bude držet ochrannou ruku Trump. Republikánští zákonodárci si nejspíš přímo proti němu jít nedovolí. Vedení amerických tajných služeb tak pravděpodobně zůstane v rukou ženy, která s oblibou šíří lži diktátorů a nedůvěřuje spojencům.
