Robert Fico (SMER–SD) už před volbami v roce 2023 slíbil, že s jeho nástupem „skončí vláda neziskovek“. Rok pak trvalo schvalování novely zákona o neziskových organizacích poskytujících všeobecně prospěšné služby (č. 213/1997 Z. z.), kterou Ficova vláda zdůvodňovala potřebou vyšší transparentnosti financování nevládních organizací. Celý proces provázely kontroverze.
„Prvotní návrh novely z dubna 2024, který předložili poslanci SNS (vládní Slovenské národní strany – pozn. aut.), obsahoval označování organizací s příjmy ze zahraničí nad 5 000 eur jako ‚organizací se zahraniční podporou‘. Měly jej používat při veškeré své činnosti, jinak jim hrozilo i rozpuštění. Tento návrh dokonce prošel prvním čtením,“ přibližuje pro Téma.21 Katarína Batková, ředitelka sdružení VIA IURIS, které lidem pomáhá obhajovat svá práva.
To vyvolalo ostrou kritiku nejen na Slovensku, ale i v řadách evropských institucí. VIA IURIS poukázalo na podobnost se „zákonem o zahraničních agentech“, který platí např. v Rusku. „Systematické legislativní snahy o omezování občanských organizací pozorujeme ve více zemích – v Gruzii, Bulharsku, Maďarsku. V Rusku byla tato legislativa využitá k úplné likvidaci občanského sektoru,“ varuje Batková.
Lobbing na Instagramu?
„Ruský“ návrh se nakonec do další fáze projednávání v parlamentu nedostal. Objevilo se v něm ale znění, které do slovenské legislativy zavádělo pojem „lobbing“. Znamenal jakékoli přímé či nepřímé ovlivňování veřejných funkcionářů, organizace samy se měly označit za lobbisty a co tři měsíce zveřejňovat zprávu o lobbingu. „Návrh zákona byl v tomto bodě dost nejasný, a za lobbing tak mohlo být v důsledku označené i vyjádření na sociální síti,“ upozorňuje Katarína Batková.
Xénia Makarová z Nadácie Zastavme korupciu navíc pro Téma.21 poukazuje: „Tento pozměňovací návrh řešil lobbing jen na úrovni neziskového sektoru. Například byznys nebo politici vůbec zahrnutí nebyli.“
A Batková shrnuje: „Pokud by novela byla schválena v takovéto podobě, mohlo by to mít dva důsledky. Organizace by se přestaly veřejně vyjadřovat k dění ve společnosti, anebo by se rozhodly zůstat veřejně aktivní, ale potom by i malé porušení zákona – tedy kdyby něco, co dělají, neuvedly ve zprávě o lobbingu – mohlo znamenat sankce, a dokonce vést až ke zrušení organizace.“
Zavalit papírováním
Část o lobbingu nakonec z novely také zmizela. Přibyl však požadavek kompletního zveřejnění všech příjmů a výdajů od výše darovaného 1 centu pro právnické osoby, pro osoby fyzické pak od 5 000 eur ročně. Text zahrnoval i povinnost vypracovat „výkaz transparentnosti“, tedy podrobnou zprávu o hospodaření, překročí-li roční příjem organizace 35 tisíc eur (zhruba 850 tisíc korun). Jejím obsahem měly být mj. informace o osobách, které by přispěly více než 5 000 eur.
V tomto znění zákon v dubnu loňského roku schválil parlament a podepsal prezident republiky Peter Pellegrini. „Výsledná schválená změna nebyla pro organizace tak ohrožující jako první dvě verze, avšak přinesla významnou administrativní zátěž hlavně pro ty spolky, které přijímají veřejné zdroje – sociální, zdravotní, mládežnické, sportovní atd.,“ poukazuje Batková. Nadměrná byrokracie mohla být zvláště pro menší spolky likvidační. Také tlak na zveřejnění jmen dárců byl širokým cílem kritiky.
Xénia Makarová upřesňuje: „Za Nadaci jsme neměli výhrady vůči samotné informační povinnosti. Legislativní změna ale byla nepropracovaná, velmi vágně formulovaná, a to přinášelo mnoho nejasných situací.“ Jak doplňuje, stát měl už předtím k dispozici několik kontrolních mechanismů a institucí, kterými mohl kontrolovat využití veřejných financí.
Špiclování aktivních občanů
Do situace nakonec zasáhl Ústavní soud (ÚS). Slovenský ombudsman Róbert Dobrovodský spolu s opozičními poslanci upozornil na to, že některé formulace mohou být v konfliktu se slovenskou ústavou a mezinárodními smlouvami o lidských právech, a ÚS v prosinci v tomto smyslu rozhodl. Platnost novely tak byla pozastavena. „Pokud ji poslanci do šesti měsíců neopraví tak, aby byla v souladu s ústavou – což podle našeho názoru není možné – potom ztratí platnost,“ konstatuje Katarína Batková.
„Tímto krokem ÚS byl zastaven pokus o nepřiměřené státní zásahy, které podkopávaly princip svobody, znemožňovaly participaci občanské společnosti na veřejném životě a zaváděly nepřijatelné ‚špiclování‘ dárců i dobrovolníků,“ prohlásil ombudsman na svém Facebooku.
Hlas od sousedů: Neberte riziko na lehkou váhu
Xénia Makarová varuje, aby ani Česká republika, kde nová Babišova vláda odstartovala obdobné tažení proti neziskovému sektoru, nebrala toto riziko na lehkou váhu. „Připravte se už předem na možné omezení financování ze strany veřejných institucí, protože to byl na Slovensku jeden z prvních kroků a více významných neziskovek muselo uprostřed roku výrazně škrtat výdaje a narychlo shánět nové zdroje. Také zvažte, anebo i uskutečněte právní kroky při opakovaných znevažujících vyjádřeních politiků.“ Jejich cílem je totiž, tvrdí Makarová, očernění organizací v očích veřejnosti, aby je učinili nedůvěryhodnými.
Politici by tím získali důslednější kontrolu nejen nad tím, za co neziskový sektor utrácí, ale i nad tím, co a s kým kde dělá. Ubylo by tak ze svobod, které občané získali po roce 1989, i z možností, jak se podílet na věcech veřejných – nebudou-li naše společnosti včas jednat.
