Téma 21
cs Čeština sk Slovenčina
Kdo jsme?
🤍 Darujte
🤍 Darujte
No Result
View All Result
  • Domov
    • Slovensko
    • Česko
  • Ekonomika
  • Svet
    • Ukrajina
  • Spoločnosť
  • #podrobne
  • Němý vůl
streda 17. júna 2026
Téma 21
  • Domov
    • Slovensko
    • Česko
  • Ekonomika
  • Svet
    • Ukrajina
  • Spoločnosť
  • #podrobne
  • Němý vůl
cs Čeština sk Slovenčina
Kdo jsme?
🤍 Darujte
🤍 Darujte
No Result
View All Result
Téma 21

Papež v Turecku. Čemu se Lev XIV. vyhnul, co neřekl a neudělal?

Alena Scheinostová Alena Scheinostová
4. 12. 2025
v Svet
Čas čítania: 6 min.

Papež Lev XIV. vstoupil na mezinárodní scénu svou první zahraniční cestou, která vedla do Turecka a Libanonu. Dotkl se zde některých bolestivých míst v křesťansko-muslimských vztazích, jako arménské genocidy nebo útlaku křesťanů. Přímému pojmenování se však vyhnul.

Foto: VATICAN MEDIA / Zuma Press / Profimedia

Foto: VATICAN MEDIA / Zuma Press / Profimedia

Hovořit o křesťanství na Blízkém východě je i pro hlavu katolické církve vždy „chůzí po žhavém uhlí“, jak o aktuální cestě mluvíme v našem zpravodajství. Lev XIV. zvolil metodu zajít až na nejzazší možný okraj, aniž by ovšem i jen o milimetr překročil únosné diplomatické riziko. Všechna jeho slova, výběr a načasování jednotlivých bodů programu i to, že některá exponovaná místa a úkony naopak vynechal, prozrazovaly, že Vatikán vážil na lékárnických vahách.

Obě cesty „zdědil“ Lev XIV. po svém předchůdci Františkovi. Ten návštěvu Libanonu dlouho sliboval a do Turecka se po jedenácti letech znovu chystal letos v květnu, aby uctil 1 700. výročí Nicejského koncilu – historicky prvního mezinárodního sněmu biskupů římské říše v roce 325, který se odehrál v Niceji, dnešním tureckém İzniku. Letos 21. dubna však František zemřel.

Ohrožená menšina

Před aktuální cestou Vatikán označil Turecko za „privilegovaný cíl v místopisu papežských cest“: od navázání vzájemných diplomatických vztahů v roce 1960 přijalo Turecko nejvyššího představitele katolické církve už popáté. Byli tu Pavel VI. (1967), Jan Pavel II. (1979), Benedikt XVI. (2006) a konečně František (2014).

Cíle byly pokaždé dvojí. Posílit vztahy mezi katolickou a pravoslavnou církví, které se oddělily tzv. velkým schizmatem v roce 1054 (duchovní vůdce světového pravoslaví, aktuálně Bartoloměj I., sídlí právě v Istanbulu).

A také usilovat o dialog s islámským světem, v němž je Turecko jedním z vlivných hráčů.

Tentokrát hrála roli také snaha podpořit místní pozapomenutou křesťanskou komunitu. V Turecku se 99 % z jeho 86 milionů obyvatel hlásí k sunnitskému islámu. Křesťané představují ani ne půlmilionovou menšinu a zhusta čelí upozaďování a diskriminaci.

V nejednoduché situaci jsou také křesťané v Libanonu – zemi, která byla po desetiletí příkladem vyváženého a pokojného soužití křesťanů s muslimy. Po sérii politických krizí a vzhledem k bezpečnostním otřesům v oblasti však Libanon čelí exodu obyvatelstva, především právě křesťanů. Na síle získávají islamistické frakce v čele se šíitským Hizballáhem. Od loňského roku na sebe znovu navzájem útočí Hizballáh a izraelské síly.

Nejen v tomto konfliktu, ale i v dalších současných krizích na Blízkém východě, nevyjímaje válku v Gaze, pak křesťané zpravidla úplně vypadávají ze zřetele.

Křesťané jako součást turecké identity

Proto Lev XIV. před tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem akcentoval význam plurality ve společnosti, s důrazem na roli křesťanů, kteří „chtějí pozitivně přispět k jednotě vaší země“ a „jsou součástí turecké identity“. V podobném duchu pak podpořil vzdělání žen a jejich zapojení do veřejného života.

Existenci křesťanské komunity v zemi Turkům dále zdůraznil při setkání se Safim Arpagusem, šéfem Diyanetu – státního úřadu pro náboženské záležitosti. Křesťanům samotným potom kladl na srdce, aby se nenechali zlomit svým nízkým počtem ani postavením šikanované menšiny.

Jak se zastat Arménů

Zahraniční komentátoři si hojně všímali toho, jak Lev XIV. pojal setkání s křesťany arménské církve. V její katedrále v Istanbulu poděkoval za „odvážné křesťanské svědectví arménského národa v průběhu staletí, často za tragických okolností“. Vyhnul se přitom označení „genocida“. Během let 1915 –1918 osmanští Turci vyvraždili zhruba 1,5 milionu Arménů křesťanského vyznání, turecká vláda se však obvinění z genocidy dodnes brání. Česká republika ji coby historický fakt uznala roku 2017, Slovensko loni, Vatikán už od roku 2000.

Jako první (a zatím jediný) papež o genocidě Arménů explicitně mluvil v dubnu 2015 ve Vatikánu František. Vysloužil si ostrou reakci z turecké strany. Na turecké půdě dané slovo nepoužil ani on ani Benedikt XVI.

Jak upozorňuje komentátor francouzského deníku La Croix Mikael Corre, Lev XIV. měl v tomto bodě k obezřetnosti ještě další důvod: zrovna v říjnu totiž svatořečil Ignatia Shoukrallaha Maloyana, arménského biskupa z Mardinu zavražděného právě během genocidy.

Mešita ano, modlitba ne

V neposlední řadě média komentovala Lvovu návštěvu v istanbulské Modré mešitě, především to, že se zde papež navzdory očekáváním hlasitě nepomodlil. „Prožil návštěvu v tichosti, s hlubokým respektem k tomuto místu a víře těch, kdo se zde scházejí k modlitbě,“ upřesnilo pak vatikánské tiskové středisko na Telegramu. Stejně se zachoval už Benedikt XVI. v roce 2006, kdy na tomto místě, jak psala vatikánská média, „stanul pár minut v soustředění“.

Nezavdat příčinu ke konfliktu

Příznačné je tak na celé této Lvově cestě ani ne tak to, co řekl a udělal, ale co neřekl a neudělal.

Důvody jeho zdrženlivosti jsou však zřejmé: v zemi, kde – jak píše La Croix – je každé náboženské gesto sledováno pod drobnohledem, by větší průraznost mohla neblaze dopadnout na křesťanskou menšinu. Takto o ní dal papež vědět na nejvyšší úrovni, aniž by zavdal příčinu ke konfliktu.


Author

  • Alena Scheinostová

    Vystudovala český jazyk a literaturu na FF UK se specializací na romskou autorskou tvorbu. V letech 2008 - 2025 pracovala jako redaktorka zahraničního zpravodajství a kultury v Katolickém týdeníku, spolupracuje s Českým rozhlasem a řadou kulturních a romských periodik. Je autorkou několika publicistických knih. Zaměřuje se na zahraniční dění, sociální oblast a lidská práva.

Tags: LibanonnáboženstvíPapežTextTurecko
ZdieľaťPublikovať

Súvisiace články

Svet
Foto: Genya SAVILOV / AFP / AFP / Profimedia

Útok na duši Ukrajiny. Jak Rusko válčí kvůli ochraně křesťanství, a tak ničí kostely

17. 6. 2026
aktualizujeme Svet
Prezident Donald Trump. Foto: UKRAINIAN PRESIDENTIAL PRESS OFFICE / UPI / Profimedia

Americká kapitulace: přečtěte si Memorandum o porozumění mezi USA a Íránem

17. 6. 2026
32:58 Svet
Foto: SITA/AP Photo/Julia Demaree Nikhinson

Trump mírotvůrcem? Historická dohoda budí naděje i pochybnosti

17. 6. 2026
Domov Slovensko Svet
Predseda vlády Indie Naréndra Módí. Foto: SITA/ Martial Trezzini, Pool Photo via AP

India klope na dvere Európy. Módí prišiel do Bratislavy

16. 6. 2026
Domov Slovensko Spoločnosť
Ilustračné foto: Pexels-Jsme Mila

Časovaná bomba slovenského zdravotníctva: Chýbajú lôžka pre starnúcu populáciu

17. 6. 2026
Ekonomika Slovensko
Kým spotrebiteľov teší lacnejšie maslo a mliečne výrobky, producenti mlieka hovoria o rastúcich stratách, tlaku zahraničných mliekarní a riziku ďalšieho úbytku fariem na Slovensku. ILUSTRAČNÉ FOTO: vygenerované pomocou ChatGPT

Maslo lacnie, farmári prerábajú. Od štátu chcú ďalšie milióny eur

16. 6. 2026
Česko Domov Spoločnosť Svet
Armádní pilot a člen záložního týmu astronautů Aleš Svoboda v Evropském středisku pro výzkum a technologie vesmíru (ESTEC), které je největším zařízením Evropské kosmické agentury (ESA), 22. dubna 2026, Noordwijk, Nizozemsko.,Image: 1097101158, License: Rights-managed, Restrictions: , Model Release: no  , Credit line: ČTK / Šálek Václav

Český astronaut Svoboda: Do kosmu vezu odvahu, disciplínu a hokejový puk

16. 6. 2026
Svet
Volební plakát k lidové iniciativě pravicové Švýcarské lidové strany (SVP) s názvem „Ne Švýcarsku s 10 miliony obyvatel“ na poli nedaleko Zweisimmenu ve Švýcarsku. Foto: ČTK / AP / Jean-Christophe Bott/

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít zemi cizincům. Ukazují směr zbytku Evropy?

15. 6. 2026
Česko Ekonomika Slovensko
Mladí Slováci odchádzajú do zahraničia najmä za štúdiom a prácou. Najčastejším cieľom zostáva Česko. ILUSTRAČNÉ FOTO: vygenerované pomocou ChatGPT.

Česi zostávajú, Poliaci sa vracajú. Slovensko stráca najmä študentov

15. 6. 2026
Svet
Íránští stoupenci vlády se účastní demonstrace 3. dubna 2026. Foto:   Iranian Supreme Leader'S Office / Zuma Press / Profimedia

Válka s Íránem skončila. Skončila?

15. 6. 2026

O NÁS

Logo on dark background
nezávislé online médium
  • Čeština
Téma.21 s.r.o.

IČO: 56266235

Kontakt: info@tema21.sk

Viac o nás

RUBRIKY

  • Domov
  • Ekonomika
  • Svet
  • Spoločnosť
  • Lifestyle
  • Podcasty

ŠTÍTKY

#podrobne (17) Audio (38) Babiš (23) bezpečnost (10) Církev (16) deti (22) ekonomika (22) Evropa (11) Fico (24) filosofie (25) Hero (355) historie (17) Irán (22) Izrael (22) korupcia (21) Kultura (15) Maďarsko (16) NATO (14) náboženství (19) olympiáda (11) parlament (10) podcast (15) Politika (167) pomoc (11) prezident (10) reportáž (12) ropa (14) rozhovor (132) Rusko (36) Slovensko (28) Text (266) Trump (56) Téma.21 (21) Ukrajina (52) USA (82) Venezuela (10) Vianoce (12) Video (190) vláda (75) vojna (19) voľby (14) válka (13) zdravotnictví (19) Česko (16) ženy (10)

© 2025-2026 Téma.21 s.r.o. • Zásady ochrany osobních údajů • Cookies • Disclaimer

Jakékoli užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Bez souhlasu je zakázáno též rozmnožování obsahu pro účely automatizované analýzy textů nebo dat dle § 39c autorského zákona.

👉 Články nezamykáme. Chceme zostať otvorení – s vašou podporou.

❤️ Darujte!
X
Pomôžte nám robiť lepšiu novinárčinu 🗞️
Téma.21 stojí na hľadaní súvislostí a dátach 📊 Aby sme pre vás mohli náš web neustále vylepšovat, financovať chod nezávislej redakcie a vedeli, ktoré kauzy vás zaujímajú najviac, potrebujeme váš súhlas s využitím cookies 🍪 Kliknutím na „Podporiť a prijať všetko“ priamo podporíte našu prácu. Ďakujeme, že nás čítate 🤝
Funkčné Vždy aktívny
Technické uloženie alebo prístup je nevyhnutne potrebný na legitímny účel umožnenia využívania konkrétnej služby, o ktorú odberateľ alebo používateľ výslovne požiadal, alebo výlučne na účely prenosu správ prostredníctvom siete elektronických komunikácií.
Preferences
The technical storage or access is necessary for the legitimate purpose of storing preferences that are not requested by the subscriber or user.
Štatistiky
Technické ukladanie alebo prístup, ktoré sa používajú výlučne na štatistické účely. Technické uloženie alebo prístup je nevyhnutne potrebný na legitímny účel umožnenia využívania konkrétnej služby, o ktorú odberateľ alebo používateľ výslovne požiadal, alebo výlučne na účely prenosu správ prostredníctvom siete elektronických komunikácií.
Marketing
Technické uloženie alebo prístup je nevyhnutne potrebný na legitímny účel umožnenia využívania konkrétnej služby, o ktorú odberateľ alebo používateľ výslovne požiadal, alebo výlučne na účely prenosu správ prostredníctvom siete elektronických komunikácií.
  • Spravovať možnosti
  • Správa služieb
  • Spravovať {vendor_count} dodávateľov
  • Prečítajte si viac o týchto účeloch
Predvoľby
  • {title}
  • {title}
  • {title}
No Result
View All Result
Podpořte nás
  • Domov
    • Slovensko
    • Česko
  • Ekonomika
  • Svet
    • Ukrajina
  • Spoločnosť
  • #podrobne
  • Němý vůl
  • skSlovenčina
    • cs Čeština
    • sk Slovenčina
Kdo jsme?

© 2025-2026 Téma.21 s.r.o. • Zásady ochrany osobních údajů • Cookies • Disclaimer

Jakékoli užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Bez souhlasu je zakázáno též rozmnožování obsahu pro účely automatizované analýzy textů nebo dat dle § 39c autorského zákona.

-
00:00
00:00

Queue

Update Required Flash plugin
-
00:00
00:00