Žádný volební systém není dokonale spravedlivý. Přepočet hlasů na mandáty bývá složitý, voliči mu nerozumí a i v systému, jako je ten český, tak nemusí různým stranám na zisk jednoho mandátu stačit stejný počet hlasů.
České politické strany to pravidelně zažívaly až do roku 2021, kdy Ústavní soud označil dosavadní systém za neodpovídající naší ústavě.
Ve Spojených státech ústava určuje volební systém jednomandátových obvodů, ve kterých kandidáti soupeří o jedno parlamentní křeslo.
S hranicemi obvodů se téměř od počátku existence USA manipulovalo. Vžil se pro to termín gerrymandering odkazující na viceprezidenta Elbridge Gerryho, který něco takového uvedl do praxe už před dvěma sty lety.
Vítěz na hlasy, poražený na mandáty
Představme si jeden americký stát, v němž přijde volit sto lidí v deseti obvodech. Strana A získá 60 voličů a strana B 40. Pokud bychom volební obvody nakreslili tak, aby se voliči obou stran rozdělili naprosto rovnoměrně, dostane strana A v každém obvodu 6 hlasů a strana B 4 hlasy. „Áčkaři“ tím pádem vyhrají ve všech obvodech, obsadí deset křesel a stran B ostrouhá.
Také je ale možné obvody nakreslit tak, aby strana B zbytečně nepálila hlasy svých podporovatelů tam, kde stejně prohraje. Obvod proto třeba zmenší a své podporovatele zahrne do dříve sousedního obvodu. V tom tak přečíslí soupeře a získá místo v parlamentu. V celém státě pak klidně díky překreslení obvodů může sice na hlasy vyhrát Áčko, víc mandátů ale získat Béčko.
Jenže nejde jen o teoretické cvičení. V roce 2012 porazili demokraté republikány na hlasy v Pensylvánii těsně 50 ku 49 procentům. Díky šikovně vytvořeným obvodům ale republikáni získali 13 z celkem 18 mandátů, které se ve státě rozdělovaly.
Nejvyšší soud USA v roce 2019 konstatoval, že taková praxe může být v rozporu s demokratickými principy. Jenže zároveň rozhodl, že jde o otázku politickou, kterou federální soudy řešit nemohou.
Demokraté doplácí na svá vlastní pravidla
V USA se zastoupení jednotlivých států ve Sněmovně reprezentantů mění každých deset let podle sčítání lidu. Státy s rychleji rostoucí populací mohou získat mandáty navíc, naopak pomalu rostoucí a nebo vylidňující se státy o mandáty přicházejí.
Právě po sčítání lidu a přerozdělení mandátů státům docházelo ke změnám volebních okrsků. Byla to zvyklost, ale nikoliv pravidlo. Republikáni se ale nyní rozhodli, že volební mapy nakreslí znovu bez ohledu na to, že další sčítání má proběhnout v roce 2030. Ani se netají tím, že cílem je získat výhodu.
Na to reagovali demokraté především v Kalifornii a ve Virginii. Zatímco v prvním jmenovaném státě voliči v referendu změnu podpořili a ta tak bude platit, ve druhém platnost nové mapy zastavil Nejvyšší soud Virginie. V demokraty vedených státech o okresech častěji rozhodují nezávislé komise, jejichž doporučením se státní zákonodárci musí řídit Ty často zřídili právě demokraté, když byli u moci. Politici tak sice finální podobu obvodů musí schválit, ale nemohou navrhovat vlastní.
Republikáni na podobné překážky nenaráží, protože komise nezřizovali. Volební mapu navrhne výbor složený z politiků. Ty vybírá většina ve státním sněmu a ta samá většina ji potom schválí. V podstatě jedinou výraznější překážkou byl zákon o volebním právu z 60. let minulého století.
Ten totiž na základě zkušeností z minulosti zapovídal, aby byli voliči z řad etnických menšin buď koncentrováni do co nejmenšího počtu okrsků, nebo naopak rozděleni tak, aby jejich zástupce ve sněmovně chyběl. V podstatě tak chránil tzv. většinově menšinové obvody. V těch většinu voličů tvoří příslušníci nějaké menšiny, třeba hispánci nebo afroameričané. Jenže i tuto překážku teď republikánům z cesty odstranil Nejvyšší soud
Co je ještě demokracie
V dubnu tohoto roku totiž řešil spor o volební mapu v Louisianě. Tam po sčítání v roce 2020 měl přibýt jeden většinově menšinový obvod. Odpůrci ale změnu napadli s tím, že brát v úvahu rasu odporuje 14. a 15. dodatku ústavy o rovnosti před zákonem. Nejvyšší soud jim vyšel vstříc. Zákon o volebním právu sice jako neústavní nezrušil, ale je teď daleko těžší prokázat úmysl rozmělnit hlasy menšin.
Jako první na to zareagovali republikáni na Floridě. Ti měli připravenou mapu eliminující celkem čtyři většinově menšinové okrsky. Ty zastupovali demokraté. Podobný postup plánují další republikánské státy na jihu USA. Odhaduje se, že by díky tomu republikáni mohli souboj o volební obvody vyhrát zhruba o deset mandátů. Opakovat by se tak mohla i situace z roku 2012, kdy demokraté vyhráli na hlasy o jeden procentní bod, ale většinu ve sněmovně měli v poměru 234 ku 201 mandátu republikáni.
