Vítězem prvního kola brazilských prezidentských voleb se těsně stal Flavio Bolsonaro, syn bývalého prezidenta Jaira Bolsonara odsouzeného za pokus o puč. Stávajícího prezidenta Luize Lulu da Silvu porazil o necelé dva procentní body. Jelikož však ani jeden kandidát nezískal nadpoloviční většinu hlasů, bude 25. října následovat druhé kolo. V tom je Bolsonaro jednoznačným favoritem.
Je velmi pravděpodobné, že ať vyhraje kterýkoliv z této dvojice, jeho vítězství bude docela těsné. Vládu každého příštího prezidenta bude navíc komplikovat roztříštěný parlament Národní kongres. I do něj se totiž v prvním říjnovém víkendu volilo.
V dolní komoře si 513 křesel rozdělí celkem 15 stran. Nejsilnější Bolsonarova bude mít 121 zástupců.
Tradičně tak bude těžké sestavit většinu. Před volbami měly vládní strany jen 207 mandátů a celých 158 zástupců čtyř stran se neřadilo ani k vládně, ani k opozici. Mnohé věci tak bylo možné prosadit jen na základě ad hoc koalic po složitém vyjednávání. A vypadá to, že tato praxe bude pokračovat.
Země by přitom potřebovala v mnoha oblastech výrazné reformy. Obyvatelstvo trápí vysoké životní náklady, růst ekonomiky zpomalil na 1,7 % HDP ročně, celkový vládní dluh je přes 82 % HDP a ekonomické rozdíly mezi regiony zůstávají propastné. Do toho čekají nového prezidenta zásadní rozhodnutí na mezinárodním poli.
K Číně čelem, k Americe zády
Současný prezident Lula da Silva nemá zrovna přátelské vztahy s Trumpovou administrativou. Americký prezident na Brazílii uvalil vysoká cla a sankcionoval některé členy místního Nejvyššího soudu kvůli odsouzení Jaira Bolsonara za pokus o puč z roku 2022.
Bolsonaro starší byl Trumpovým spojencem a jeho syn Flavio se profiluje podobně. V květnu tohoto roku byl dokonce na návštěvě v Bílém domě. Lze tedy zjednodušeně říct, že by zemi orientoval daleko více směrem k těsnějším vazbám na Spojené státy.
Stávající da Silvova politika spočívá ve snaze o strategickou rovnováhu a nezávislost, jakési vyvažování mezi vlivem USA a Číny. Minimálně ekonomicky je ale země daleko víc závislá právě na asijské velmoci, která je jejím největším obchodním partnerem už od roku 2009.
Je nepravděpodobné, že by se tohle mohlo podařit Bolsonarovi rychle změnit, i když by třeba chtěl. Favorit druhého kola se v červnovém rozhovoru nechal slyšet, že zváží odchod Brazílie z organizace BRICS, kde teď spolupracuje s Čínou, Ruskem nebo Jihoafrickou republikou. Ani to ale přirozeně obchodní toky za pár měsíců nezmění.
Konec spojenectví středních velmocí
Daleko pravděpodobnější než dramatická otočka ve vztahu k Číně je v případě Bolsonarova zvolení konec Lulových iniciativ směřujících ke sblížení s EU. Spolu s Bruselem a dále třeba Austrálií, Indií, Kanadou a Keňou utvořila Brazílie na nedávném 81. valném shromáždění OSN Partnerství pro multilateralismus.
Má jít o první krok směrem k větší spolupráci velmocí střední velikosti, aby dokázaly lépe čelit jak tlaku USA, tak Číny. Bolsonarova orientace na Spojené státy ale může znamenat konec brazilské účasti v tomto projektu.
Pro Spojené státy by jeho zvolení bylo důležitým vítězstvím. Dobré vztahy s Brazílií jsou pro americkou diplomacii zásadní nejen proto, že se jedná o nejlidnatější jihoamerickou zemi. Brazílie zároveň disponuje i ložisky kritických minerálů.
O jejich těžbu se zajímají jak Spojené státy, tak Čína a EU. Lula odmítal jednoznačné závazky, ale pomalu otevíral dveře ke spolupráci právě s Evropou. Bolsonaro je s největší pravděpodobností zavře a obrátí se k Trumpovi.
Boj o demokracii
Americkému prezidentovi nakonec vděčí za pomoc. Květnové přijetí v Bílém domě v roli kandidáta je z historického pohledu mimořádné. Zapadá ale do snah Trumpovy administrativy ovlivňovat volby od Evropy po Jižní Ameriku.
Bolsonaro mladší vyhlásil, že by v případě svého vítězství chtěl zemi redemokratizovat. To je termín, který se obecně používá pro období po svržení junty v roce 1985. Tu mimochodem vychvaloval v obou svých kampaních Bolsonaro starší, který se po prohraných volbách snažil udržet u moci pomocí puče, za což si teď odpykává sedmadvacetiletý trest domácího vězení.
Jeho syn teď útočí na soudní moc, především na Nejvyšší soud, který jeho otce odsoudil. Pod hesly o redemokratizaci se tak nejspíš skrývá spíš snaha o erozi systému rozdělení mocí.
Matador versus rodinný klan
Vše nasvědčuje tomu, že stárnoucí da Silva se bude muset poroučet a uvolnit své křeslo Bolsonarovi mladšímu. Jeho zvolení nejspíše vymaže pokroky, které se podařilo udělat ve vztazích Brazílie a EU, a připoutá zemi blíže k Trumpovi.
Z pohledu samotné Brazílie je ale důležitější, zda chaotický a poměrně křehký politický systém Bolsonarovu vládu přežije, nebo zda se země posune směrem k neliberální demokracii.
