Donald Trump je proslulý tím, že je ochotný říct v podstatě cokoliv. Jeho promluvy k voličům bývají často trochu zmatené a plné odboček. Často říká nehorázné věci, které posouvají hranice dlouhá léta úzkostlivě dodržované přijatelné komunikace amerických prezidentů.
Z tohoto pohledu je logické, že komentátoři, média i Trumpovi protivníci jen čekají na každý další pobuřující výrok. A často mají pravdu. I přes to je ale dobré i k Trumpovým výrokům přistupovat bez předsudků a automatického předpokladu zlého úmyslu.
Přijatelná cena
To je případ jeho slov z minulého týdne.
Prezident mluvil o válce s Íránem a zmiňoval vysoké ceny paliv. Ty obhajoval jako přijatelnou cenu za to, že Spojené státy zajistí, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň.
V této pasáži pak pronesl následující: „Pamatujte, že díky té válce, a to je umělé, je to trochu vyšší (cena paliv). To je malá cena za bezpečí světa i naší země. Mohli by zničit město. Tak je necháme … necháme je zničit Los Angeles. Necháme je zničit San Diego. To je přijatelná cena a už brzy to skončí. V podstatě už to téměř skončilo.“
Trump, jak je mu vlastní, zamotal několik věcí do sebe a tím vytvořil zmatek. Co chtěl asi říct? Že kdyby Američané nezačali válku s Íránem a nezarazili tak íránský vývoj jaderných zbraní, mohli by přinést oběti daleko větší, než jsou dražší paliva. Třeba zničení Los Angeles nebo San Diega.
Sám prezident přesně takto svůj výrok vysvětloval o dva dny později. Můžeme samozřejmě nesouhlasit s tím, že Američané mají na výběr mezi Trumpovou válkou proti Íránu a atomovým bombardováním svých měst. Ale Trumpův výroksamotný, byť nešikovně pronesený, není skandálním návrhem obětovat dvě silně demokratická města.
V médiích se ale okamžitě rozjela vlna odsudků, že prezident nabádá nepřítele k ničení amerických měst, nebo mu snad dokonce dává seznam cílů, které by považoval za přijatelné. Přinejlepším měl podle těchto interpretací naznačit, že ztráta dvou měst by byla přijatelnou cenou za vítězství ve válce proti Íránu.
Donald Trump často, když ve své rétorice přestřelí, vsází na jednoduché vysvětlení, že šlo o humornou nadsázku. Tentokrát se pokusil vysvětlit, co svými slovy skutečně myslel. Jeho vysvětlení zapadá do kontextu jeho projevu lépe než interpretace jeho kritiků v médiích. Proto je záhodno tentokrát Trumpovi věřit.
Snaha z obou stran
Jenže Trumpa slova si už žijí vlastním životem. I když se na jeho stranu tentokrát přiklonila stránka FactCheck.org i fact checker Daniel Dale pracující pro CNN, v médiích stále dominuje ten nejnegativnější možný výklad prezidentova prohlášení.
Demokracie je přitom systém, který předpokládá dobrou vůli z obou stran. Politický oponent by pro nás primárně neměl být nepřítel, se kterým se nelze na ničem dohodnout. Reakce na Trumpova slova ale dokazuje, že jej velká část novinářů vnímá apriorně jako zlovolného.
Nelze se jim vlastně moc divit v situaci, kdy sám Trump o téměř všech svých oponentech mluví jako o nepřátelích. Těmi se můžete stát třeba i jen proto, že budete používat termín „umělá inteligence“, místo Trumpem preferovaného označení „superinteligence“.
Mnoho Trumpových kroků od zneužívání justice po ignorování soudních rozhodnutí také skutečně nelze interpretovat v dobré víře. Jenže o to důležitější je zbytečně nepodsouvat prezidentovi zlý úmysl tam, kde zjevně není.
Hra s důvěryhodností
Jestli lze Trumpa v tomto případě za něco kritizovat, pak za jeho reakci na jásot jeho fanoušků. Někteří z nich totiž skutečně začali tleskat, když o zničení Los Angeles a San Diega mluvili. Trump je v tu chvíli neusměrnil.
Ukazuje to, jaká nenávist prostupuje minimálně částí jeho věrných voličů, kteří jsou schopni se z něčeho takového radovat. Je to nenávist, kterou Trump naprosto cíleně budoval.
Je jasné, že u takového člověka je těžké nepropadnout pocitu, že všechno, co dělá, je vedeno zlou vůlí a špatnými úmysly. Jenže právě proto je důležité na tuto hru nenaskakovat. Nenávist z druhé strany k návratu do normálu nepomůže. Jen se k moci dostane opačný pól rozdělené společnosti. Uzdravení demokratické společnosti vyžaduje, abychom i Trumpovi věřili, že svá slova nemyslel zle.
