Americké volby do Kongresu určí do velké míry podobu zbývajících dvou let Trumpova prezidentského mandátu. Průzkumy zatím nahrávají hlavně opozičním demokratům, republikáni ale právem připomínají, že průzkumy se už v minulosti mýlily. Volby obmění celé složení Sněmovny reprezentantů a 35 ze 100 senátorů. V USA se musí na znění zákonů obě komory shodnout.
Závěr kampaně byl hektický. Minulý týden si současný prezident vyměňoval na dálku urážky s Barackem Obamou, kterého v roce 2017 ve funkci vystřídal. V pondělí se poražená kandidátka z demokratických primárek Haley Stevensová rozhodla podpořit republikánského uchazeče o senátní křeslo v Michiganu Mikea Rogerse.
Donald Trump poslední den před volbami vystoupil před zrcadlícím jezírkem ve Washingtonu. Mluvil o rekonstrukci jezírka a dalších tématech, které voliče příliš nezajímají.
Průzkumy a jejich limity
Podle snad všech průzkumů republikáni přijdou o svou těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů. Opak by byl navíc zázrakem i vzhledem k historickému trendu. trana úřadujícího prezidenta v poločasových volbách ztratila od roku 1992 mandáty vždy, a to s výjimkou roku 2002, kdy atmosféra po 11. září pomohla republikánům většinu obhájit a navýšit.
Komplikovanější je situace v Senátu. Demokraté musí republikánům přebrat čtyři křesla a žádné neztratit. Ještě v létě se zdálo, že to bude s největší pravděpodobností nad jejich síly. Teď to vypadá, že mají reálnou šanci.
Abdul El-Sayed obhajuje křeslo v Michiganu, které demokraté v současnosti drží. Právě tady mají republikáni nejlepší šanci vzít demokratům mandát, ale i tady vede El-Sayed v průměru průzkumů o více než pět procentních bodů. Naopak republikánští kandidáti a kandidátky prohrávají podle průzkumů hned v pěti státech, kde republikáni mandát obhajují.
Je ale na místě opatrnost. Průměrný rozdíl v těchto státech je zhruba na úrovni statistické chyby průzkumů. Lze si snadno představit situaci, kdy republikáni navzdory prognózám ve všech státech křesla obhájí.
Souboj o Senát
Průměry průzkumů RCP · 3. listopadu 2026
Co sledovat
Pokud chcete volební noc sledovat, abyste výsledek znali první, pak budete vzhůru zbytečně. Definitivní výsledky budou jasné až v řádu dní a ani ve dvou pro Senát klíčových státech, Texasu a Ohiu, kde sčítání probíhá rychle, nejspíš nebude konečný výsledek dřív než ve středu dopoledne.
Právě tyto dva státy ale také mohou napovědět, zda se průzkumy mýlily, nebo byly spolehlivé. Zítra ráno už tedy nejspíš podle průběžného stavupůjde odhadnout, zda budou výsledky celkově lepší pro demokraty, nebo republikány.
Složení sněmovny může být sice při vysokém vítězství demokratů známé klidně zítra ráno, ale pokud bude výsledek těsnější, pak si budeme muset počkat.
Všemi prostředky
O významu voleb svědčí i to, že obě strany bojují všemi možnými prostředky. Demokraté na Aljašce například měli povzbudit k nezávislé kandidatuře člověka jménem Daniel J. Sullivan. Republikánský kandidát se jmenuje Dan S. Sullivan a republikáni se bojí, že těsný souboj může rozhodnout i poměrně malé množství voličů, které tato shoda jmen zmate.
Republikáni vedou vyhrocenou kampaň především vůči demokratickému kandidátovi v Michiganu Abdulovi El-Sayedovi, proti kterému se postavila také jeho soupeřka ze stranických primárek Haley Stevensová a podpořila raději republikána Mikea Rogerse.
Mezi El-Sayedem a Stevensovou sice existují skutečné rozpory především ve vztahu k Izraeli, odsouzeníhodné je ale okaté poukazovaní na to, že je El-Sayed muslim. Prezident Trump dokonce prohlásil, že ho do Senátu případně budou moci pouštět jedině pod důkladném prohledání i s detektorem. Letošní kampaň tak byla celkově jedna z těch ošklivějších.
Republikáni také ve snaze zvýšit své šance na udržení většiny ve sněmovně už od začátku roku aktivně mění volební okrsky v mnoha státech tak, aby získali více křesel.
Uzná Trump výsledek?
Daleko závažnější je ale zpochybňování legitimity voleb, které už tradičně přichází od Donalda Trumpa. Letos je ale o to nebezpečnější, že jako prezident má spoustu možností, jak jejich spravedlivý průběh pod záminkou hlídání jejich čistoty narušit.
Velkým otazníkem je, co by se stalo, kdyby prezident nechal volební lístky v průběhu sčítání zabavit, nebo prostě odmítl nepohodlné výsledky uznat. Americký systém totiž na takovou eventualitu nepamatuje.
Další znepokojivou možností je, že se Trump pokusí vládnout s využitím exekutivních nařízení a bude ignorovat pravomoci Kongresu i případná rozhodnutí soudů. Ameriku zkrátka po volbách může čekat závažná ústavní krize. Demokraté budou mít krocení Trumpa těžké, i když jim k tomu voliči dají mandát v obou komorách Kongresu.
