Muniční iniciativa byla terčem především otevřeně proruských sil. Ostře ji kritizovalo hnutí Stačilo! a také uskupení stran vedené SPD. Hnutí ANO se otázce často snažilo vyhnout. Andrej Babiš (ANO) předvedl vrchol alibismu, když prohlásil, ať se ho na muniční iniciativu novináři neptají, protože do voleb už bude po válce. Jak se ale volby blížily a bylo čím dál jasnější, že mír není na dohled, pozice hnutí se sjednotila okolo nařčení z neefektivity a korupce. První místopředseda ANO Karel Havlíček tvrdil, že nová vláda v čele s Babišem provede audit, který všechno odhalí. Také přišel s nápadem, že by iniciativa mohla přejít pod hlavičku NATO.
Tento postoj byl, podobně jako tomu bývá v hnutí ANO i s jinými tématy, zjevně pečlivě upraven podle toho, co vyšlo v průzkumech. Babiš si otevřeně říkal o voliče menších stran mimo vládnoucí pětikoalici, respektive čtyřkoalici a Piráty. Varoval před propadnutím hlasů, k němuž došlo v roce 2021. Tito voliči a také část kmenových voličů hnutí ANO ale Ukrajinu podporovat nechce. Kandidát na premiéra ale zároveň dobře věděl, že většina Čechů vítězství Rusku nepřeje a pokud chce skutečně volby výrazně vyhrát, nesmí odradit ani voliče nakloněné pomoci napadené zemi.
Tlak zahraničních partnerů a voličská nálada doma
Novopečený český premiér ale po volbách otočil. Už po schůzkách s prezidentem Pavlem začal připouštět, že by muniční iniciativa mohla pokračovat. Teď to potvrdil po setkání se zahraničními partnery v rámci tzv. koalice ochotných. Právě tlak spojenců označil za klíčový pro změnu Babišova rozhodnutí jeho předchůdce ve funkci Petr Fiala (ODS). Pravdou je, že iniciativa bývalé vlády sklízí chválu od Ukrajinců i zemí, které je podporují. Nabízí se tedy, že se snažili nového premiéra přesvědčit, aby fungující program nerušil. Babiš tedy části svých voličů předhodil alespoň to, že Česká republika už nadále svými prostředky přispívat nebude a bude plnit jen roli organizátora.
Tlak ze zahraničí nelze přehlížet. Neměli bychom ale zapomínat ani na to, že přes Babišovo vítězství byly volební výsledky spíše odmítnutím proruských postojů. Stačilo! – si nejodpornější slepenec vedený KSČM – přes velké ambice vůbec neprošel do sněmovny. SPD v nepřiznané koalici s dalšími stranami oslabila oproti předchozím volbám, v nichž přitom kandidovala sama. Kdyby musela kandidátka splnit kvórum pro koalice, tak by se podobně jako Stačilo! do sněmovny také nedostala. Motoristé pak v posledních týdnech před volbami významně vstřícněji vystupovali vůči NATO, ale i našemu členství v EU.
Babiš si tak dobře uvědomuje, že třeba na rozdíl od Slovenska u nás poptávka po politicích, kteří se jezdí producírovat do Moskvy, není tak vysoká, aby ho dostala k moci. Okamura v tomto směru naopak přitvrdil, protože hraje o to, aby mu tuto hlasitou menšinu neodloudil ještě odporněji vystupující Jindřich Rajchl. Ten vedl kandidátku SPD v Moravskoslezském kraji, ale jinak je předsedou vlastní strany PRO. Jenže je něco jiného chtít ve volbách získat 10 procent a něco jiného přes 30. K tomu je třeba připočíst, že Babiš by možná rád zkusil v roce 2028 odčinit svou porážku v prezidentských volbách, zvlášť pokud Petr Pavel skutečně mandát obhajovat nebude, jak říkal při nástupu do funkce. V tom případě by potřeboval dostat přes polovinu hlasů a v tom jsou otevřeně proruské postoje u nás naštěstí zatím hendikepem.
