„Milí přátelé, při nedávných vyšetřeních mi lékaři objevili ohraničený uzlík v plíci. Považují za vhodné zasáhnout. Operace je naplánována na příští dny. Děkuji vám za vaši duchovní podporu a svěřuji se do vašich modliteb.“ Tímto sdělením před zaplněným vatikánským náměstím zaskočil papež Lev XIV. při pravidelné nedělní modlitbě Anděl Páně.
Vatikánské tiskové středisko vzápětí informace potvrdilo.
V pondělí dopoledne ještě papež absolvoval naplánovaný program, odpolední setkání však již vynechal a v úterý kolem jedné hodiny nastoupil na římskou Univerzitní kliniku Agostina Gemelliho. Zde mu špičkový lékařský tým během devadesátiminutové operace odstranil část pravé plíce.
Svatý stolec nyní průběžně podává stručná sdělení, která naznačují, že se operace zdařila a rekonvalescence postupuje bez komplikací.
Jedenasedmdesátiletý papež, který je aktivním sportovcem, se zotavuje ve vlastním pokoji v desátém patře nemocnice, nikoli ale v papežském apartmá se soukromou kaplí, kde se léčil kupříkladu jeho předchůdce František. To je totiž právě v rekonstrukci.
Plicní adenokarcinom
Lékařská zpráva zveřejněná večer po zákroku upřesňuje, že „okamžité histologické vyšetření potvrdilo diagnózu plicního adenokarcinomu“. Lev sám předeslal, že mu byl nádor zjištěn ve velmi raném stádiu a byl ohraničený. Nyní budou následovat pooperační vyšetření i podrobnější diagnostika.
Jak pro Téma.21 vysvětluje přednostka Onkologické kliniky 3. lékařské fakulty Renata Soumarová, v onkologii platí, že čím časnější záchyt a čím menší nádor, tím je prognóza lepší. „U karcinomu plic to platí dvojnásob, zvláště pokud se dá operovat, jako tomu je v tomto případě,“ podotýká lékařka, která působí také ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) v Praze.
Podle odborníků, kteří ve Vatikánu hovořili s novináři, se karcinom zjistil náhodně při rutinní kontrole, a to ještě dříve, než se začal jakkoli projevovat.
„To je dobrý výchozí bod a určitě daleko lepší, než když se ložisko chirurgicky odstranit nedá a musí se léčit například ozařováním nebo kombinací metod,“ komentuje Renata Soumarová. A vysvětluje, že v těchto dnech bezpochyby v Gemelli probíhá podrobnější histologická analýza, na jejímž základě stanoví ošetřující lékaři další postup.
„Podle definitivního výsledku, který nelze urychlit, mohou pak eventuálně rozhodnout o pooperační léčbě. Bude záležet na tom, zda se při histologii neobjeví případné mutace. Tam by pak byla i možnost biologické léčby, která dnes umí výrazně prodloužit život,“ doplňuje onkoložka Soumarová.
Lev XIV. má tedy podle všeho velkou šanci na úplné uzdravení.
Předběžná opatrnost
Prozatím byly do 20. října zrušeny papežské audience. Na 6. až 17. listopadu Lev XIV. plánoval cestu do Uruguaye, Argentiny a Peru, kde dlouho působil jako misionář. Zda se cesta uskuteční, se Svatý stolec se zatím nevyjádřil.
V pátek 9. října, tedy čtyři dny před nástupem do nemocnice, Lev nicméně schválil volbu nového děkana kardinálského sboru. Ten předsedá sboru kardinálů – konkláve – v případě, že je nutné zvolit nového papeže. Úřad nyní nově zastává filipínský kardinál Luis Antonio Tagle, jeden z mediálních favoritů v minulé papežské volbě.
Tajemství, nebo veřejná informace?
Prozrazovat zdravotní stav papežů se stalo zvykem až během 20. století. Podobně jako nyní Lev XIV. naznačil během modlitby Anděl Páně v listopadu 1967 zdravotní problém Pavel VI. Podstoupil operaci nezhoubného nádoru.
Zdraví hlavy katolické církve se dostalo do centra světové pozornosti také poté, co byl 13. května 1981 spáchán atentát na Jana Pavla II. O čtyři dny později nahrál zraněný papež z lůžka v nemocnici Gemelli vzkaz, který pak zazněl před poutníky na Svatopetrském náměstí. Formuloval v něm odpuštění střelci Mehmetu Alimu Ağcovi.
Jan Pavel II. svět informoval i v roce 1992, kdy mu v Gemelli operovali nezhoubný nádor ve střevech. Od poloviny 90. let byly veřejnosti čím dále patrnější příznaky jeho onemocnění Parkinsonovou chorobou, Vatikán je však explicitně připustil až v roce 2003, dva roky před jeho smrtí.
Zcela opačný přístup pak zvolil papež František. V červenci 2021, kdy se v Gemelli zotavoval z operace tračníku, vedl veřejnou polední modlitbu přímo z nemocničního okna. Svatý stolec později otevřeně informoval i o jeho horšící se kondici, když František na přelomu let 2024 a 2025 onemocněl zápalem plic. Krátce před svou smrtí na Velikonoční pondělí 2025 se dokonce objevil na veřejnosti na invalidním vozíku a v civilním oblečení, což dosud mezi papeži nemělo precedens.
Mimochodem také papež František žil mnoho let s neúplnými plícemi. Větší část jedné z nich mu totiž museli v mládí odstranit kvůli infekci. František se dožil 88 let.
