Izraelské úřady zavedly loni v březnu pro nevládní organizace působící na palestinských územích nový registrační systém. Nejzazší termín registrace pak ještě prodloužily z původního 9. září na 31. prosinec. Organizace podle nich měly „více než dostatek času“ na to, aby novou registraci získaly. Ze zhruba stovky žádostí úřady zatím vyhověly 24 subjektům, čtrnácti povolení zcela zamítly, další ještě posuzují.
Mezi sedmatřiceti organizacemi, které už napříště nesmějí v Pásmu Gazy působit či jim ukončení činnosti hrozí, jsou i tak renomované společnosti jako Lékaři bez hranic (MSF), CARE, Oxfam nebo Norská rada pro uprchlíky (Norwegian Refugee Council). A také několik křesťanských organizací, v čele s celosvětovou Caritas Internationalis a s Caritas Jerusalem, která je dlouhodobým místním partnerem Charity ČR.
Proti omezování humanitární pomoci v Pásmu Gazy se společně ozvali ministři zahraničí Spojeného království, Francie, Dánska, Finska, Islandu, Norska, Švédska, Švýcarska, Japonska a Kanady. Vymezili se též evropská komisařka pro humanitární pomoc Hadja Lahbib nebo vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.
100 tisíc lidí v katastrofální nouzi
Až 80 % přibližně dvoumilionové populace Pásma Gazy – ovládaného od roku 2007 islamistickým Hamásem – potřebovalo už před říjnem 2023 humanitární pomoc. Krize se ještě prohloubila od začátku odvetné války Izraele, agentury OSN od jejího počátku dvakrát konstatovaly v některých regionech hladomor, aktuálně jejich zprávy hovoří o rizikové míře potravinové nejistoty. Během prosince navíc zasáhly Pásmo Gazy včetně uprchlických stanových táborů mohutné povodně. V „katastrofálních podmínkách“ podle expertů žije na 100 tisíc lidí.
Mezinárodní nevládní organizace v Pásmu Gazy poskytují potravinové a hygienické balíčky, provozují většinu polních nemocnic a zdravotnických zařízení a zajišťují nouzové bydlení nebo poradenství.
Pomáhat s rizikem, nebo zajistit bezpečnost?
Izraelské úřady oponují, že humanitární pomoc neustává; nadále bude podle nich dodávána prostřednictvím „schválených a prověřených kanálů“. Ministerstvo obrany navíc poukázalo, že organizace, kterým hrozí zastavení činnosti, už během příměří (to v Pásmu Gazy panuje od října) žádnou pomoc do Gazy nedodávaly a že „ani v minulosti jejich společný příspěvek nepředstavoval více než asi 1 % celkového objemu pomoci“.
Hlavním důvodem pro odebrání licencí citovaným nevládním organizacím pak dle úřadů bylo jejich „odmítnutí poskytnout úplné a ověřitelné informace o svých zaměstnancích“. To s sebou nese riziko „pronikání teroristů do humanitárních struktur“.
Izraelská média už dříve informovala o zneužívání humanitární pomoci Hamásem a o jeho infiltraci do struktur OSN či do některých nevládních organizací. „Hamás využívá každou příležitost. Izraelská politika tuto lekci zohledňuje a promítá ji do správy věcí veřejných. Dohled nad nevládními organizacemi v Gaze patří do kategorie základní národní bezpečnosti,“ komentuje nyní deník Jerusalem Post.
Humanitární pracovníci nejsou chráněni
Konkrétně Lékaři bez hranic (MSF) však své pracovníky brání: „MSF by nikdy vědomě nezaměstnávala osoby zapojené do vojenských aktivit,“ uvádí v prohlášení. Od začátku války v Pásmu Gazy zahynulo 15 jejich zaměstnanců. „Každý zaměstnanec, který by byl zapojen do vojenských aktivit, by představoval nebezpečí pro náš personál a naše pacienty. Veřejné vyslovování takových tvrzení bez podložených důkazů ohrožuje humanitární pracovníky a podkopává život zachraňující lékařskou práci,“ dodává organizace.
Mluvčí Norské rady pro uprchlíky (NRC) Shaina Low zase Jerusalem Postu vysvětlila, že požadované seznamy zaměstnanců úřadům neposkytli s ohledem na jejich bezpečnost. „Za poslední dva roky byly zabity stovky humanitárních pracovníků. Zveřejnění totožnosti našich zaměstnanců je vystavuje riziku. Viděli jsme totiž, že humanitární pracovníci nejsou nijak chráněni a někdy se stávají terčem izraelských sil,“ řekla.
Některé organizace se vymezily také vůči údajně nejednoznačným a politicky motivovaným kritériím udělení registrace. Mezi ty patří i „podpora ozbrojeného boje proti Izraeli“, popírání holokaustu či „podpora stíhání izraelských bezpečnostních sil před zahraničními nebo mezinárodními soudy“. Izraelské ministerstvo pro záležitosti diaspory a boj proti antisemitismu tvrdí, že některé osoby spojené právě s MSF skutečně měly vazby na Hamás a další teroristické organizace. Důkazy ale nepředložilo.
Otazníky kolem Charity
Na seznamu organizací bez platné licence je také Caritas Jerusalem, partner Charity ČR v Izraeli a Pásmu Gazy. Ta ve městě Gaza provozuje kliniku, kterou využívají vnitřně vysídlení Palestinci. V Betlémě nedávno otevřela nové mobilní zdravotnické zařízení a na palestinských územích zajišťuje i řadu dalších humanitárních i rozvojových projektů. Hodlá v nich i nadále pokračovat. Po právní stránce se opírá o dohodu, kterou s Izraelem a za podpory Vatikánu uzavřela v 90. letech. Proto o opětovnou registraci nežádala.
Pomoc z Česka je nadále možná
Portálu Téma.21 to potvrdila také manažerka zahraniční komunikace Charity ČR Zuzana Haniková. „Caritas Jerusalem ve svém prohlášení uvedla, že nadále bude plnit svůj humanitární mandát v Gaze, na Západním břehu i v Jeruzalémě,“ uvedla Haniková a zdůraznila: „Humanitární pomoc je potřeba v Gaze posilovat, nikoliv omezovat. Jakožto Charita ČR dále spolupracujeme s palestinskou organizací Sawa v oblasti krizové intervence a nově také s organizací Juzoor v oblasti základní zdravotní péče v severní části Pásma Gazy.“
Humanitární pomoc, která do Pásmy Gazy směřuje prostřednictvím Charity ČR od tuzemských dárců, tak zůstává zachována. „Potřeby civilistů jsou stále obrovské a naše práce bude pokračovat v souladu s naším posláním pomáhat těm, kteří to nejvíce potřebují,“ dodává Zuzana Haniková.
